Marcelo Caetano

Marcelo José das Neves Alves Caetano (17. srpna 1906, Lisabon – 26. října 1980, Rio de Janeiro) byl portugalský politik a poslední předseda rady portugalského Nového státu (Estado Novo).

Marcelo Caetano
Předseda vlády Portugalska
Ve funkci: 27. září 1968 – 25. dubna 1974
Prezident	Américo Tomás
Předchůdce	António de Oliveira Salazar
Nástupce	Junta de Salvação Nacional
prozatímní Ministr zahraničních věcí Portugalska
Ve funkci: 6. října 1969 – 15. ledna 1970
Předseda vlády	samotný Marcelo Caetano
Předchůdce	Alberto Franco Nogueira
Nástupce	Rui Patrício
Ve funkci: 29. května 1957 – 27. června 1957
Předseda vlády	António de Oliveira Salazar
Předchůdce	Paulo Cunha
Nástupce	Paulo Cunha
Ve funkci: 22. prosince 1956 – 11. února 1957
Předseda vlády	António de Oliveira Salazar
Předchůdce	Paulo Cunha
Nástupce	Paulo Cunha
Ministr kolonií Portugalska
Ve funkci: 14. listopadu 1945 – 4. února 1947
Předseda vlády	António de Oliveira Salazar
Ve funkci: 6. září 1944 – 9. června 1945
Předseda vlády	António de Oliveira Salazar
Stranická příslušnost
Členství	União Nacional
Narození	17. srpna 1906 Lisabon
Úmrtí	26. října 1980 (ve věku 74 let) Rio de Janeiro
Místo pohřbení	Hřbitov São João Batista
Alma mater	Lisabonská univerzita
Profese	politik, vysokoškolský učitel, advokát a historik
Ocenění	velkokříž Řádu Alfonse X. Moudrého (1957) čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1960) velkokříž Řádu svatého Rajmunda z Peňafortu (1969) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1970) velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče … více na Wikidatech
Commons	Marcello Caetano
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcelo Caetano, profesor obojího práva na Lisabonské univerzitě, začal svou politickou dráhu za vlády Salazara, kdy vykonával funkci ministra kolonií.

Poté, co Salazara schvátila v roce 1968 mozková mrtvice, portugalský prezident Américo Tomás jmenoval 28. září 1968 Caetana do funkce předsedy rady, tedy obdoby předsedy vlády.

Caetano se snažil o mírné uvolnění jinak velmi konzervativní portugalské politiky, jako zastánce multikulturního a multirasového portugalského státu však odmítal uznat nezávislost afrických kolonií, především Angoly, Portugalské Guiney (dnes Guiney-Bissau) a Mosambiku. Dlouhotrvající války v těchto třech koloniích Portugalsko ekonomicky zcela vyčerpávaly a vyžádaly si též nemalé lidské oběti, což vedlo k rostoucímu odporu obyvatelstva proti jeho vládě.

Byla to právě armáda, která ho v roce 1974 svrhla během nekrvavého puče, který se stal základem Karafiátové revoluce. Nová politická garnitura mu umožnila odejít do exilu, čehož Caetano využil a svůj život dožil v Brazílii. Zemřel 26. října 1980 v Rio de Janeiru.