Maratónec

Thomas "Babe" Levy je doktorand historie a vášnivý běžec, který se věnuje stejnému oboru jako jeho otec H. V. Levy, který spáchal sebevraždu poté, co byl vyšetřován v době Josepha McCarthyho. Babeův bratr Henry "Doc" Levy se vydává za ředitele ropné společnosti, ale ve skutečnosti je vládním agentem pracujícím pro tajnou agenturu vedenou velitelem Peterem "Janeyem" Janewayem. Jedním z Docových úkolů je sloužit jako diamantový kurýr pro nechvalně proslulého nacistického válečného zločince Dr. Christiana Szella výměnou za jeho pomoc při pátrání po dalších nacistických válečných zločincích. Szell je známý jako der weiße Engel (německy Bílý anděl) díky své výrazné hřívě bílých vlasů. Hledaný válečný zločinec Szell se usídlil v Jižní Americe a žije z velké skrýše diamantů, které ukořistil Židům zavražděným v Osvětimi. Diamanty jsou uloženy v bezpečnostní schránce v bance v New Yorku a podle potřeby je vybírá jeho bratr Klaus Szell. Poté, co je bratr doktora Szella zabit v záchvatu silniční zuřivosti, má Szell pocit, že už nemůže nikomu věřit, a pokusí se nechat zavraždit všechny překupníky a kurýry s diamanty, včetně samotného doktora.

Doktor unikne několika pokusům o vraždu a tuší, že Szell přijede do New Yorku, aby si vyzvedl svou cennou sbírku diamantů. Doc přijíždí do New Yorku pod záminkou návštěvy Babe. Mezitím jsou Babe a jeho nová přítelkyně Elsa Opelová, která tvrdí, že pochází ze Švýcarska, přepadeni dvěma muži v oblecích. Když Doc vezme Babea a Elsu na oběd, lstí Elsu přiměje, aby prozradila, že Babeovi lhala o svém původu. Přestože Doc tuší, že by mohla být spojena se Szellem, řekne Babe, že hledá amerického manžela, aby se mohla stát občankou USA. Poté, co Szell dorazí do Ameriky, ho Doc konfrontuje a prohlásí, že neměl Babe do těchto záležitostí zatahovat a že jemu samotnému se nedá věřit. Szell pak Doca překvapí a bodne ho nožem ukrytým v rukávu. Doc se dostane zpět do Babeova bytu a umírá.

Policie Babea vyslýchá, dokud nepřijedou vládní agenti v čele s Janewayovou. Janewayová se Babea zeptá, co mu Doc před smrtí řekl, a Babe se dozví, že jeho bratr byl agentem americké vlády. Babe trvá na tom, že mu bratr nic neřekl, ale Janewayová je přesvědčena, že Doc by se neprobojoval až do Babeova bytu, aniž by mu poskytl důležité informace.

Babe je později unesen ze svého bytu dvěma muži, kteří ho přepadli v parku, a je mučen Szellem za použití zubaře. Během mučení je Babe bombardován otázkami, ale stále popírá jakékoli poznatky. Babe je poté zachráněn Janewayovou, která mu vysvětlí, že Szell je v USA, aby prodal svou velkou skrýš diamantů. Janeway naléhá na Babea ohledně Docových slov na smrtelné posteli, ale Babe stále trvá na tom, že nic neví. Zklamaná Janeway se odhalí jako dvojitý agent a vrátí Babea Szellovi. Szell stále není schopen z Babea nic dostat, a tak mu vyvrtá jeden ze zdravých zubů. Babe nakonec unikne, k čemuž mu pomohou jeho schopnosti maratonského běžce.

Babe zavolá Else, která souhlasí, že se s ním setká autem. Po příjezdu do jejího venkovského domu se Babe dovtípí, že to na něj Elsa ušila, a donutí ji přiznat, že dům patřil Szellovu zesnulému bratrovi. Janeway a Szellovi muži dorazí, ale Babe vezme Elsu jako rukojmí. Babe zabije Szellovy muže, když se ho pokusí zastřelit. Janeway nabídne Babeovi, že nechá Szella zabít jako pomstu za Docovu smrt, pokud Janeway dostane diamanty. Babe souhlasí, ale když odchází, Elsa ho upozorní na Janewayin pokus o zradu a je smrtelně postřelena. Babe pak střelí Janewaye oknem a zabije ho.

Ve snaze zjistit hodnotu svých diamantů navštíví Szell odhadce v Diamantové čtvrti v centru Manhattanu. Prodavač, který přežil holocaust, se domnívá, že v Szellovi poznává válečného zločince. Poté, co Szell spěšně opustí obchod, ho pozná i starší židovská žena. Když se žena snaží přejít ulici, aby se dostala blíž k Szellovi, srazí ji taxík, což způsobí, že se shromáždí dav, který jí pomůže. Uprostřed zmatku se znovu objeví prodavač, který se postaví přímo Szellovi a podřízne mu hrdlo.

Szell získá zpět své diamanty, ale když se pokusí odejít, Babe ho pod pohrůžkou střelné zbraně donutí jít do dva kilometry vzdálené úpravny vody v South Gate House v Central Parku. Babe řekne Szellovi, že si může nechat tolik diamantů, kolik jich spolkne. Szell zpočátku odmítá a Babe začne diamanty házet do vody. Szell ustoupí a jeden diamant spolkne, ale pak odmítá dále spolupracovat. Szell uvolní záklopku na čepeli rukávu a řekne Babeovi, že Babeův bratr i otec byli slabí, což naznačuje, že Babeův otec byl nějaký špión jako Doc a že Szell byl zapleten do smrti Babeova otce. Babe hodí zbytek diamantů po schodech dolů k vodě; Szell se pro ně ponoří, ale zakopne a spadne na ostří vlastního nože, přičemž jeho mrtvola přepadne přes zábradlí a spadne do vody. Babe se vydá do Central Parku a zastaví se, aby hodil pistoli do nádrže.

Goldman dostal údajně 500 000 dolarů za filmová práva na svůj román a za scénář, a to ještě před vydáním románu. (Jiný zdroj uvádí 450 000 dolarů.)

"Kniha se čte jako film-film všech dob", řekl producent Robert Evans. "Považuji ji za levnou investici, protože se často nenajdou knihy, které by se převedly do filmové podoby. Je to to nejlepší, co jsem četl od dob Kmotra. Mohlo by to jít až do konce - pokud to při natáčení nezkazíme."

Goldman odhaduje, že napsal čtyři verze scénáře, a říká, že nakonec byl přizván Robert Towne.

Goldman říká, že John Schlesinger souhlasil s natáčením filmu jen proto, že právě dokončil Den kobylek a "děsil se, že je v Hollywoodu mrtvý".

Laurence Olivier byl obsazen již na začátku. Měl však zdravotní problémy a v jedné fázi nebylo jisté, zda bude schopen film natočit. Do konkurzu na roli se přihlásil Richard Widmark, ale Olivier se nakonec uzdravil a mohl se natáčení zúčastnit. Laurence Olivier a Dustin Hoffman si údajně během natáčení příliš nerozuměli. Olivier nesouhlasil s Hoffmanovým stylem metodického herectví, který spočíval v tom, že při slavných scénách mučení ve filmu zůstával několik dní vzhůru, aby vypadal skutečně jako smyslů zbavený a trpěl fyzickými bolestmi. "Můj drahý chlapče," vzpomíná Olivier, "proč prostě nezkusíš hrát?".

Maratónec byl po filmu Bound for Glory druhým celovečerním filmem, v němž vynálezce a operátor Garrett Brown použil svůj tehdy nový Steadicam. Byl to však první celovečerní film využívající Steadicam, který se dočkal uvedení v kinech, a to o dva měsíce dříve než filmy Bound for Glory a Rocky. Tento nový systém stabilizace kamery byl hojně využíván ve scénách běhu a honiček v ulicích New Yorku ve filmu Maratónec.

Film se natáčel od října 1975 do února 1976.

Film se zabývá tématem vytrvalosti a pronásledováním nacistických válečných zločinců. Někteří kritici se domnívali, že zobrazené násilí je pro film a postavu Babe nezbytné. Jiní kritici považovali násilí za urážlivé. Kritička Pauline Kaelová považovala film za "židovskou fantazii o pomstě". Přezdívka postavy Laurence Oliviera "der weiße Engel" (Bílý anděl) byla inspirována nacistickým lékařem Josefem Mengelem, známým jako "Anděl smrti" nebo také "der weiße Engel", protože když stál na nástupišti příchozích do koncentračních táborů, vypadal jako "bílý anděl", který řídí oběti na smrt. Babe má původně dětské rysy. V průběhu filmu jsou tyto dětské rysy nahrazovány rysy dospělejšími. Michelle Citronová z Jump Cut přirovnala Babea ke Carrie Whiteové ve filmu Carrie z roku 1976. Janeway se zajímá pouze o svůj vlastní prospěch namísto ideálu prosazování zájmů USA. Paul Cobley uvedl v knize The American Thriller: Cobbey v knize Thriller: Generic Innovation and Social Change in the 1970s uvedl, že Janewaye "lze číst jako neosobnost pozdního kapitalismu[...] nebo jako post-foucaldovské ztělesnění měnících se míst moci" či "představitele proměnlivosti trhu". Cobley označuje Melendeze a jeho skupinu za Janewayovu "nemesis".

John Schlesinger požádal skladatele Michaela Smalla, aby vytvořil hudbu, která by odpovídala tématu "bolesti a jejího snášení".

V opeře Hérodiade od Julese Masseneta zazní scéna, která se odehrává v pařížské opeře (III. dějství, 8. scéna, Dors, ô cité perverse !.... Astres étincelants, zpívá Joseph Rouleau s orchestrem Královské opery pod vedením Johna Mathesona, vydáno u Decca Records).

Film byl finančně i kriticky úspěšný. Olivierův výkon byl obzvláště oceňován: byl nominován na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli a ve stejné kategorii získal Zlatý glóbus. Na serveru Rotten Tomatoes získal film na základě 42 recenzí hodnocení 81 % s průměrnou známkou 7,35/10. Souhlasné hodnocení zní: "Maratónec se pohybuje na škále od trpělivého tajemství po pulzující thriller, k čemuž přispívá chladně děsivý výkon Laurence Oliviera a chytrý scénář Williama Goldmana." Roger Ebert udělil filmu Maratonec 3 hvězdičky ze 4 možných. Napsal: "Pokud vám vadí díry v zápletkách, 'Maratonec' vás bude vytáčet. Ale jako dobře zpracovaná eskapistická zábava, jako ďábelský thriller, film funguje s neúprosnou zručností."

Doktor Szell byl zařazen jako padouch č. 34 na žebříčku Amerického filmového institutu "100 let... 100 hrdinů a padouchů". Samotný film se umístil na 50. místě v seznamu "100 Years...100 Thrills". V časopise Time byl také zařazen mezi 25 největších filmových padouchů. Román i film obsahují grafické vyobrazení, v němž Szell mučí Babea tak, že nejprve kyretou zkoumá dutinu v jednom z jeho zubů a později bez anestetik vrtá do jiného zubu, přičemž se opakovaně ptá: "Je to bezpečné?". Citát "Je to bezpečné?" se umístil na 70. místě v žebříčku "100 Years...100 Movie Quotes". Scéna mučení zubů byla zařazena na 66. místo v žebříčku 100 nejděsivějších filmových momentů časopisu Bravo. Scéna mučení byla označena za jednu z nejděsivějších filmových sekvencí. Kritici si povšimli vysoké úrovně talentu a třídy.

Režisér Schlesinger uvedl, že Maratonec byl úspěšný nejen proto, že měl prvky eskapismu, ale také proto, že se diváci snadno ztotožnili s Babe Levym. Schlesinger řekl, že "je to rozhodně někdo, komu můžete fandit. Film je o jeho přežití v ponurém a nepřátelském světě. V dnešní době plné úzkosti se všichni můžeme ztotožnit s postavami, které se nesnaží prosadit, ale jednoduše přežít."

Přestože první předpremiéra filmu byla úspěšná, druhá v San Franciscu nedopadla dobře. Diváci si stěžovali na všechny násilné scény, a tak se režisér John Schlesinger a střihač Jim Clark rozhodli vymazat následující scény a záběry: scénu na začátku filmu, v níž Doc bojuje se dvěma zabijáky, kteří zabili jeho přítele; grafické a krvavé detailní záběry na Szella, který Doca vykuchává zápěstní čepelí; a obě scény mučení, které byly silně vystřiženy. Grafické vložené záběry ze scén mučení, které natočil Clark, byly odstraněny. Na některých fotografiích, jako jsou původní lobbistické karty a záběry, je vidět, jak Szell v první scéně mučení déle mučí Babea zubními nástroji a ve druhé scéně mučení skutečně na obrazovce vrtá Babeovi zub.

Zatímco někteří lidé považovali násilí ve filmu Maratonec za přehnané, Stanley Kauffmann z The New Republic napsal - "Zatímco lidé říkali, že násilí v Maratonci bylo přehnané, já jsem byl překvapen: V roce, kdy jsem viděl dva uříznuté penisy a další penis přibitý na prkně - ve filmech z Francie a Japonska -, mi to nepřipadalo jako vrchol.

Film se zabývá tématy vytrvalosti a pronásledování nacistických válečných zločinců. Někteří kritici se domnívali, že předváděné násilí je pro film a postavu Babea nezbytné. Jiní kritici považovali násilí za urážlivé. Kritička Pauline Kaelová považovala film za "židovskou fantazii o pomstě". Přezdívka postavy Laurence Oliviera "der weiße Engel" (Bílý anděl) byla inspirována nacistickým lékařem Josefem Mengelem, známým jako "Anděl smrti" nebo také "der weiße Engel", protože když stál na nástupišti příchozích do koncentračních táborů, vypadal jako "bílý anděl", který řídí oběti na smrt.

Babe má původně dětské rysy. V průběhu filmu jsou tyto dětské rysy nahrazovány rysy dospělejšími. Michelle Citronová z Jump Cut přirovnala Babea ke Carrie Whiteové ve filmu Carrie z roku 1976.

Janeway se zajímá pouze o svůj vlastní prospěch namísto ideálu prosazování zájmů USA. Paul Cobley uvedl v knize The American Thriller: Cobbey v knize Thriller: Generic Innovation and Social Change in the 1970s uvedl, že Janewaye "lze číst jako neosobnost pozdního kapitalismu[...] nebo jako post-foucaldovské ztělesnění měnících se míst moci" či "představitele proměnlivosti trhu". Cobley označuje Melendeze a jeho skupinu za Janewayovu "nemesis".

Byla natočena 8,5minutová sekvence, v níž se Doc pere s několika muži, kteří zabijí jeho kolegu špiona. William Goldman spekuloval, že scéna byla vystřižena kvůli jejímu násilí, a označil tento střih za "bolestný" a ke škodě filmu. S chybějící sekvencí se Doktorova postava zdá být méně chybující, než ve skutečnosti je.

V románu jsou Janewayová a Doc homosexuální milenci. Ve filmu je to řešeno nenápadně (když Doc dorazí do Paříže, zavolá Janeway telefonem a řekne: "Janie, chybíš mi. Přijeď sem (do hotelového pokoje)." "Janie," řekne. V knize jejich sexuální vztah není vůbec nenápadný a Docovi se po Janewayové na několika místech knihy stýská.

Konec přepsal Robert Towne, protože, jak se spekuluje, Hoffman s ním nebyl spokojen. Goldman v jednom rozhovoru řekl, že nový, slavnější konec považuje za "sračku", protože vynechal dvě důležitá objasnění zápletky. Změněna byla zejména závěrečná konfrontace mezi Babeem a Szellem: ve filmu Babe "ušetří" Szella v pumpovně, pokusí se ho donutit spolknout diamanty a Szell poté spadne na vlastní výsuvné ostří a umírá. V románu Babe odhodlaně odvede Szella do Central Parku, několikrát ho zastřelí a následně ho poučuje. Poté odhodí diamanty a je v tichosti odveden policistou.

Film byl nominován ve dvou kategoriích na cenu BAFTA (Dustin Hoffman za herce a Jim Clark za střih). V celkem pěti kategoriích, včetně té režijní, byl nominován i na Zlatý glóbus. Z nich však proměnil jen cenu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli pro Laurence Oliviera, který byl ve stejné kategorii nominován i na Oscara.[9][10]

Do českých kin byl snímek uveden v únoru 1979. [11] České znění tehdy připravilo Filmové studio Barrandov dabing v režii Marie Fronkové. Dustina Hoffmana namluvil Ladislav Mrkvička a Laurence Oliviera Jiří Holý. Roye Schneidera coby Thomasova bratra daboval Eduard Cupák, jeho kolegu-agenta Janewaye Jan Přeučil, Marthe Kellerovou jako Elsu Eva Hudečková.[12] V 90. letech byl pro potřeby vydání na VHS (a později DVD) pořízen nový dabing v režii Tomáše Tintěry. Tentokrát Hoffmana namluvil Václav Postránecký, Cupáka nahradil Pavel Šrom a Hudečkovou Ilona Svobodová, Holý a Přeučil zůstali.[12] Na DVD film vyšel poprvé 11. března 2002.[13] Česká televize však film uvedla v roce 2010[14] s původním dabingem. Tato verze je v České televizi uváděna s necitlivě vystřiženou milostnou scénou Thomase a Elsy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marathon Man (film) na anglické Wikipedii.

• Maratónec na stránkách České televize
• Maratónec na Dabingforum.cz
• Maratónec v Česko-Slovenské filmové databázi
• (anglicky) Maratónec v The New York Times
• Maratónec na stránkách AllMovie (anglicky)
• Maratónec v recenzním agregátoru Rotten Tomatoes (anglicky)