Mapa světa

Mapa světa je mapa většiny nebo celého povrchu Země. Mapy světa tvoří zvláštní kategorii map vzhledem k problému projekce. Rovinné mapy nutně zkreslují prezentaci zakřiveného zemského povrchu. Tyto deformace jsou na mapě světa největší. Různé druhy projekcí povrchu země odrážejí různé technické a estetické požadavky na mapy světa.[2]

Orteliův Typus Orbis Terrarum (1564)
Mapa světa ve Winkelově zobrazení, vykazujícím malé zkreslení mapy,[1] jež používá společnost National Geographic Society pro referenční mapy.

Mapy světa jsou také odlišné tím, že pro jejich vytváření je potřeba mít globální znalosti  povrchu Země. Smysluplné mapy světa nebylo možno vytvořit před začátkem renesance, protože žádné kultuře nebylo známo víc než polovina pobřeží oceánů, natož nitra kontinentů. Nové poznatky o zemském povrchu se od té doby hromadí a jejich získávání pokračuje dodnes.

Mapy světa se obecně zaměřují buď na politické, nebo na fyzikální rysy zemského povrchu. Politické mapy zdůrazňují územní hranice a lidské osídlení. Fyzické mapy ukazují geografické rysy, jako jsou hory, typy půdy nebo využití půdy. Geologické mapy ukazují nejen povrchy, ale i vlastnosti podloží, zlomy a podpovrchové struktury. Mapy mohou používat barevný odstín a intenzitu barvy pro znázornění rozdílů mezi regiony, např. mohou vyznačovat demografické nebo ekonomické statistiky.

Zobrazení

Mapa je vyrobena pomocí kartografického zobrazení čili projekce, což je metoda promítnutí povrchu zeměkoule na plochu. Všechna zobrazení zkreslují vzdálenosti a směry, přičemž každé má jiná zkreslení. Snad nejznámější zobrazení je Mercatorovo, původně navržené pro námořní mapy.





Tematické mapy

Tematická mapa ukazuje geografické informace o jednom nebo několika konkrétních jevech. Tyto mapy mohou líčit fyzické, sociální, politické, kulturní, ekonomické, sociologické, zemědělské nebo jiné aspekty města, státu, regionu, národa či kontinentu.[3]

Historické mapy

Rané mapy světa byly vytvářeny od doby železné až do věku zámořských objevů a vzniku moderní geografie v průběhu raného novověku. Staré mapy poskytují mnoho informací o tom, co bylo známo v dobách minulých, stejně jako o filozofii a kulturním základu map, které byly často značně odlišné od moderní kartografie. Mapy jsou jedním z prostředků, kterými vědci šíří své myšlenky a předávají je budoucím generacím.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World map na anglické Wikipedii.

  1. Large-Scale Distortions in Map Projections, 2007, David M. Goldberg & J. Richard Gott III, 2007, V42 N4.
  2. American Cartographic Association's Committee on Map Projections. Choosing a World Map. Falls Church: American Congress on Surveying and Mapping, 1988. S. 1–2. (anglicky)
  3. Thematic Maps Archivováno 7. 9. 2012 na Wayback Machine Map Collection & Cartographic Information Services Unit. University Library, University of Washington. Accessed 27 Dec 2009.
  4. History of maps and cartography [online]. [cit. 2018-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-09. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.