Mantelovití

Mantelovití (Mantellidae) je čeleď žab, kterou popsal Raymond Ferdinand Laurent v roce 1946. Vyskytuje se pouze na ostrovech Madagaskar a Mayotte. K životu mantelovité dávají přednost vlhkým až bažinatým lesům, ale žijí také v blízkosti pobřeží.

Mantelovití
Mantela modronohá (Mantella expectata)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	žáby (Anura)
Čeleď	mantelovití (Mantellidae) Laurent, 1946
Rozšíření mantelovitých (černě) Rozšíření mantelovitých (černě)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleď mantelovití je rozdělena na tři ekologicky odlišné podčeledi: Mantellinae je podčeleď především zemní, část života mohou žít u vody, Laliostominae jsou velké zemní žáby a Boophinae stromové druhy. Nejasné je postavení rodu Tsingymantis, na ostrově Mayotte navíc žijí dva nepopsané druhy mantelovitých. K 30. listopadu 2018 bylo popsáno 224 druhů, řada z nich je stále nepopsána. Čeleď na ostrovy dostala z Asie před 76 až 87 miliony lety a rozrůznila se zde; tvoří nejrozmanitější žabí čeleď na Madagaskaru.

Mantelovití jsou obyčejně malé žáby o velikosti 1,5 až 5 cm, některé druhy jsou však výrazně větší; mohou měřit 10 až 12 cm. Mají zářivé zbarvení kůže, které poukazuje na jed. Způsob rozmnožování mantel závisí na druhu. U některých jsou vajíčka umístěna do vody, u jiných naopak na zem nebo na listy. Podrod Pandanusicola klade vejce do nádržek z rostlin, případně do pomalu tekoucích vodních toků. Čeledi Boophinae a Laliostominae se páří přímo, Mantellinae ne. U několika druhů, například Mantidactylus argenteus, se vyvinula rodičovská péče.

Řada druhů v čeledi je ohrožena ničením přirozeného prostředí společně s tím, že tyto žáby žijí na malých územích; například celý rod Mantella je zapsán na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, příloha II.