Mana (japonský hudebník)

Manovo skutečné jméno není veřejnosti známé. Jeho umělecké jméno, někdy psané pomocí kandži 魔名, znamená „zlé jméno“ nebo „ďáblovo jméno“. Jeho fanoušci o něm mluví jako o Mana-sama, přičemž koncovka -sama vyjadřuje hlubokou úctu.[3][4]

Narodil se 19. března v Hirošimě. Jeho rodiče, oba učitelé hudby, ho v raném věku přivedli ke klasické hudbě.^[zdroj?] Hudební tvorbě se Mana začal věnovat na střední škole, inspirovaný Mötley Crüe, a díky Tommymu Leeovi se naučil hrát na bicí. Jako teenager měl averzi ke všem „dívčím“ věcem a popisoval se jako „drsňák“ s destruktivním přístupem.[3][4]

Manovou první známou kapelou byla v roce 1986 undergroundová Ves.tearge. Později se připojil k punkrockové skupině Girl'e, která vystupovala od roku 1988 do roku 1990. Ve Ves.tearge i Girl'e byl známý pod uměleckým jménem Serina[3] a v obou kapelách hrál na kytaru. Poté se stal baskytaristou skupiny Matenrou (摩天楼, „Mrakodrap“)[3] která byla aktivní od roku 1990 do roku 1992. V dubnu 1992 Mana kapelu opustil spolu s kytaristou Közim a v srpnu téhož roku s ním založil Malice Mizer.[3] Mana byl hlavním kytaristou, skladatelem, choreografem a hlavním výtvarníkem kapely. Založil také vlastní nezávislé hudební vydavatelství, Midi: Nette,[3] pod jehož záštitou byla vydána většina desek Malice Mizer.[5] V roce 2002, poté, co Malice Mizer v roce 2001 pozastavili aktivity na dobu neurčitou[3], založil Mana svůj sólový projekt Moi dix Mois.[3] Skládá veškerou hudbu, píše texty, produkuje, režíruje a navrhuje scénické kostýmy členů kapely.

V roce 1999 založil Mana svou vlastní oděvní značku Moi-même-Moitié,[6] která zahrnuje dvě oděvní řady – „Elegant Gothic Lolita“ a „Elegant Gothic Aristocrat“. Pravidelně se objevuje v nejpopulárnější publikaci gothic lolita scény Gothic & Lolita Bible; je modelem pro své vlastní návrhy a informuje o svých dalších projektech.[2][7] Jeho návrhářské počiny jsou mezinárodně uznávané; v roce 2007 ho britská autorka Philomena Keet zmínila jako jednoho ze sedmi návrhářů ve své knize Tokyo Look Book.[7] Objevil se v několika dalších publikacích o japonské módě a kultuře, např. Style Deficit Disorder.[8] Oděvy od Moi-même-Moitié byly prodávány také v buticích v Paříži a Nizozemsku.[7] Od října 2019 jsou kolekce k zakoupení pouze online.[9]

V roce 2002 Mana pod Midi:Nette přihlásil elektronické visual kei duo Schwarz Stein a stal se jejich producentem. Navzdory rostoucí popularitě se Schwarz Stein v březnu 2004 rozpadli[10] a Mana od té doby hledá nové kapely, jež by se staly součástí nahrávací společnosti a pro něž by produkoval.

V roce 2004 povýšil své působení na mezinárodní úroveň; otevřel svůj fanklub zahraničním členům (což je mezi japonskými hudebníky raritou) a začal do zahraničí distribuovat svou hudbu a módu. Své první koncerty mimo Japonsko odehrál s Moi dix Mois odehrál v březnu 2005 v Mnichově a Paříži.[11] Během tohoto turné byl vyzpovídán několika evropskými hudebními časopisy, objevil se například na obálce německého gotického časopisu Orkus.[12]

Na konci roku 2007 se Moi dix Mois vrátili do Evropy, vystupovali ve Francii (nahrávka z koncertu vyšla na DVD 30. ledna 2008), Německu, Finsku, Švédsku, Španělsku a Itálii.

V roce 2012 oznámili Moi dix Mois své první turné po Latinské Americe s názvem Tecugaku no kakera - Chapter Six ~ Latin América Tour.[13] Kapela plánovala navštívit Brazílii, Chile, Argentinu a Mexiko. Turné však bylo zrušeno.[14]

Mana produkoval také nahrávky sólové zpěvačka a violoncellistky Kanon Wakešimy, která debutovala na Sony Defstar Records v květnu 2008.[15]

Manův skladatelský styl je citově orientovaný. Mana odmítá studovat hudební teorii, klade si za cíl vytvářet melodie a harmonie, které jsou zcela unikátní, protože typické akordové progrese považuje za nezajímavé. Hudbu skládá na základě předpřipraveného příběhu, volí k němu vhodný zvuk převážně s pomocí kytary a kláves. Při komponování věří v přirozené plynutí a tudíž „jeho skladby často mění rytmus a klíč, mají několik melodií a jsou všeobecně nepředvídatelné“.[4]

Mana na módní přehlídce Moi-même-Moitié, 2019

Od založení Malice Mizer Mana na veřejnosti jen zřídkakdy mluví. Původně nešlo o vědomé rozhodnutí, ale když se kapela začala ubírat konkrétním směrem, nápadu se ujal.[16] V rozhovorech pro tisk mluví, ale ve videorozhovorech šeptá odpovědi do ucha členovi kapely nebo důvěrníkovi, který pak jeho slova parafrázuje.[17] Proslul také svými němými projevy ve videích se slovy dodanými v podobě titulků, používáním kartiček s odpověďmi ano/ne a vyjadřováním se pomocí pantomimy či hudebních nástrojů.[4]

Několikrát však promluvil. V roce 1996 v rozhovoru s Malice Mizer v televizním pořadu Hot Wave tiše oznámil své jméno a funkci v kapele, po zbytek rozhovoru pak šeptal do ucha Gacktovi.[18] Také poskytl vokály k písni „Kjomu no naka de no júgi“, kde je jeho hlas však silně zkreslený.

Mana je znám nošením dámského oblečení. Sám o sobě prohlásil, že chce být dokonalý onnagata, čili herec hrající ženské role.[16] Anglicky psaný web o japonské hudbě JaME zmínil, že Mana svou „ženskou stránku“ začal objevovat před vznikem Malice Mizer.[4] Jeho němost v kombinaci s ženským oděvem vedly k tomu, že lidé věřili, že je Mana ve skutečnosti žena.[16] Japonský hudební web Barks uvedl, že po nástupu Many a Malice Mizer na scénu se zvýšil počet visual kei kapel s onnagata členy.[16]

• Ves.tearge – bicí (střední škola) (1986–1987)
• Girl'e – kytara, syntezátor jako Serina (1988–1990)
• Matenrou (摩天楼) – baskytara (1990–1992)
• Malice Mizer – kytara, kytarový syntezátor, klávesy, programování (1992–2001)
• Moi dix Mois – kytary, programování (2002–současnost)

• Malice Mizer
• Moi dix Mois
• Midi:Nette

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mana (Japanese musician) na anglické Wikipedii.

• Oficiální webové stránky (japonsky)
• Staré oficiální webové stránky (japonsky)
• Oficiální webové stránky Midi:Nette (japonsky)
• Oficiální webové stránky Moi-même-Moitié (japonsky)
• Moi-même-Moitié official international distribution (anglicky)
• Designové kytary ESP (japonsky)