Malbec

List odrůdy Malbec, Hedges Vineyard, Benton City, Washington, Red Mountain AVA, USA

Keř odrůdy Malbec na podzim, Château de Chambert, Cahors, Francie

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Malbec je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[2] Úponky révy jsou středně dlouhé, umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný až bujný se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty. Vrcholky letorostů jsou otevřené, velmi silně bíle vlnatě ochmýřené, slabě pigmentované antokyaniny, s jemným karmínovým nádechem, s růžovými okraji. Internodia jsou kratší, tak jako nodia zelená s červenými pruhy, bez ochmýření, pupeny jsou slabě pigmentované antokyaniny. Mladé listy jsou zpočátku silně bíle vlnatě ochmýřené a pokryté bronzovými skvrnkami antokyaninového barviva, později na nich zůstane pouze jemné ochmýření. Jednoleté réví je eliptického průřezu, rýhované, žlutavě až červenavě hnědé.

Dospělé listy jsou středně velké, zvlněné, okrouhlé, širší, než delší, nečleněné, tří- až pětilaločnaté s mělkými až středně hlubokými výkroji, které jsou otevřené, většinou s oblým dnem, čepel listu je tmavě zelená, jen mírně puchýřnatá a měkká na dotek, rub listu je pouze slabě ochmýřený, okraj listu je pilovitě, ostře zoubkovaný, zoubkování je ale ve srovnání s jinými odrůdami poměrně subtilní. Řapíkový výkroj je široce otevřený, klínovitý až lyrovitý se zaostřeným dnem, řapík listu je kratší, než medián listu. Žilnatina v oblasti napojení řapíku je průměrně pigmentovaná antokyaniny, narůžovělá.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou středně velké, kulaté, modročerné, silně ojíněné bobule se středně silnou, poměrně pevnou, průměrně ojíněnou slupkou, dužina je nezbarvená, řídká, příjemně sladké chuti. Stopečky bobulí jsou krátké, obtížně oddělitelné. Argentinské klony se od francouzských většinou odlišují malými bobulemi v kompaktnějších, ale menších hroznech. Hrozny jsou středně velké, většinou pyramidální, víceméně kompaktní až řidší, s křidélky, s krátkou, průměrně lignifikovanou stopkou.

Malbec je starobylá odrůda révy vinné (Vitis vinifera), která vznikla spontánním křížením odrůd Magdeleine Noire des Charentes a Prunelard. Pochází z Francie, patrně z údolí řeky Loiry, kde je dodnes pěstována, nebo, podle ampelografa Pierre Galeta, z bývalé provincie Quercy a z vinohradů oblasti Cahors, odkud ji v 16. století král François I. importoval do oblasti Champagne a na břehy řeky Seiny. Tato teorie byla podpořena roku 1921, kdy se zde našly 300 let staré keře odrůdy Malbec.

Tradiční oblastí pěstování odrůdy Malbec je samozřejmě Francie, kde byla roku 2011 v počtu 16 klonů vysazena na 6136 hektarech vinic, především v regionech Bordeaux a Sud-Ouest. Tvoří zde například součást vín AOC Bordeaux, Médoc, Graves, Saint Emilion, Pomerol, Côtes de Bordeaux, Fronsac, Sainte Foix, Bourgeais, Bergerac, Pécharmant, Côtes de Duras, Buzet, Cahors, Fronton-Villaudric, Touraine, Rosé d'Anjou, Valençay, Malepère, Cabardès, Marcillac, …

Nejrozsáhlejší vinice s odrůdou Malbec najdeme dnes ovšem v Argentině, zvláště v provinciích Mendoza a Río Negro. Odrůdu zde poprvé vysadil zemědělský inženýr Michel Pouget roku 1868, dnes ji najdeme na ploše 24.000 ha, vinohrady se nacházejí až do nadmořské výšky 1500 m. Odrůdová vína z oblasti Mendoza jsou pověstná a vlastně tuto původem francouzskou odrůdu proslavila po celém světě.

Po celém světě je odrůda vysazena odhadem na 34 000 hektarech vinic, z toho 71,5 % se nachází v Argentině, 19,5 % ve Francii, 9 % na zbytek světa. V Chile byla odrůda roku 2007 vysazena na 1027 ha, v USA na 2830 ha, převážně v Kalifornii (Napa Valley, Sonoma Valley), dále ji najdeme například v Jižní Austrálii (Barossa Valley), v Brazílii, ve Španělsku (Ribera del Duero), v Itálii (Toskánsko).

Ve Francii stavy odrůdy mírně, ale setrvale klesají, protože má nepravidelné výnosy a je náročná na pěstování, nejlepší výsledky zde přináší Malbec na jihu, v okolí města Cahors. Zato ve vinicích nového světa, kam byl v 19. stol. přivezen, zažívá impozantní návrat, zvláště suché a teplé podmínky argentinské Mendoza mu vyhovují.

Ve Státní odrůdové knize České republiky není odrůda zapsána, není uvedena ani mezi odrůdami, ze kterých je dovoleno vyrábět zemská vína. V České republice se v podstatě nepěstuje, najdeme ji zde pouze výjimečně, například na vinici starých odrůd firmy Znovín Znojmo, která vznikla v Šatově.

Francouzský ampelograf Pierre Galet tvrdí, že původní název odrůdy byl Côt (tento název je oficiálním názvem odrůdy nejen ve Francii, ale též například v mezinárodním katalogu odrůd VIVC Geilweilerhof) a že pravděpodobně vznikl v severním Burgundsku, ale blíže tento název (v překladu m.j. lůžko, dětská postýlka) nevysvětluje.

Populární, i u nás rozšířená, ale nepotvrzená teorie tvrdí, že Malbec nese jméno maďarského rolníka, který měl odrůdu šířit po celé Francii. Jakýsi Malbeck skutečně v 18. století založil vinohrad v obci Sainte-Eulalie a odrůdu natolik „protežoval“, že se zasloužil o její název nejprve v části regionu Bordeaux a později vlastně na celém světě. V různých částech regionu Bordeaux nese či nesla ostatně odrůda často jména osob, které se zasloužily o její rozšíření v dané lokalitě. Tak například lékař Lutkens založil v obci Camblanes v 18. století vinohrad, od toho jsou odvozeny místní názvy Lutkens či Luckens. V subregionu Saint-Émilion je odrůda známá pod názvem Pressac.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Malbec jsou : Мальбек, Кот, Кагор, Нуар де Пресак, Медок Нуар, Оксеруа (vše Rusko), Agreste, Ausseres, Auxerrais, Auxerrois (mylně, Sud-Ouest, Cahors), A. De Laquenexy, A. Des Moines De Picpus, A. Du Mans, Balouzat, Beran (Francie), Beraou, Berau, Besparo, Blanc De Kienzheim, Bordelais Noir, Bouchales, Bouguignon Noir, Bouyssalet, Cahors, Calarin, Calavu, Caours, Cauli, Chalosse Petite Noire, Chors, Claverie Noire, Coly, Costa Ro(s)sa, Costo Roujo, Côt (Haut Pays, Loire), C. a Queue Verte, C. de Bordeaux, C. de Pays, C. de Touraine, C. Malbec, C. Noir (Cahors), C. Rouge, Cotes Rouges, Couisse, Cruchinet, Doux Noir, D. Same, Estrangey, Étaulier, Étranger, Fin Auxerrois, Franc Moreau, Gourdaux, Gourdoux, Grappe Rouge, Grelot De Tours, Grifforin, Gros Noir, G. Pied Rouge, Grosse Merille, Guillan, Hourcat, Jacobain, Jacobin, Kot (Bulharsko), Le Cot, Lou Salbaire, Luckens, Lutkens, Magret, Malbech (Itálie), Malbeck (Bordeaux, Bulharsko), Malbek (Bulharsko, Rusko, Itálie), Malbett a Queue Rouge, Margrot, Medoc Noir, M. Monrame, Mourame, Mouranne, Moustère, Navarien, Nègre de Prechac, N. Doux, Negrera, Noir De Chartres, N. De Pressac, N. Doux, Nyar De Presak, Oeil de Perdrix, Parde, Peperdy, Perigord, Pied De Perdrix, P. Doux, P. Noir, P. Rouge, P. Rouget, Piperdy, Plant D'Arles, P. De Meraou, P. du Lot, P. Du Roi, P. Houdée, Préchat, Pressac (Bordeaux, Gironde), Prunieral, Quercy, Queue Rouge, Quille De Coq, Quillot, Romieu, Soumansigne, Teinturier, Teinturin, Terranis, Tinturin, Vesparo, Vesparol.

Rozsáhlá francouzská ampelografická studie z roku 2007 ukázala, že je odrůda Malbec geneticky úzce spjata se skupinou odrůd Baroque, Manseng Noir, Claverie a Tannat.

Malbec Argenté je synonymum odrůdy Abouriou.

Dále existuje mnoho odrůd, majících v synonymice název Côt (názvy Cote, Cotes s odrůdou Malbec nijak nesouvisí) : Pineau d'Aunis (Côt a Bourgeons Blancs, Côt à Queue Rouge), Canari Noir (Côt à Queue Rouge, Côt Vert du Saumurois), Côt Rouge Bidault (Côt à Queue Rouge Fertile), Mancin (Côt à Queue Verte, Côt Vert), Côt de Cheragas (Côt Cheraga, alžírská moštová odrůda), Valdiguie (Côt de Cheragas), Corbeau Noir (Côt Merille, Côt Rouge Merille). Côt Précoce de Tours (Plant Houdee, Malbec Précoce ??) je odrůda, vyšlechtěná ve Francii šlechtitelem jménem Houdee.

Réví dobře vyzrává. Odrůda raší raně až středně pozdně, proto je citlivá na pozdní jarní mrazíky. Plodnost odrůdy je střední až vyšší, ale výnosy jsou velmi nepravidelné, kolísají v rozsahu 4–16 t/ha, Malbec je totiž poměrně citlivá odrůda, kterou není zrovna jednoduché pěstovat. To vedlo například v polovině 20. století pro velké škody na vinicích až k ústupu pěstování odrůdy ve Francii. Zimní mrazy poškozují réví zvláště v prvních letech po výsadbě. Odrůda je též citlivá na sprchávání (klonální selekce tuto vadu zmírňuje). Bobule mohou někdy v době dozrávání praskat, což může způsobovat hnilobu hroznů. Vyhovují méně bujně rostoucí podnože.

La Finca Malbec, Mendoza, Argentina

V nevhodných lokalitách nedosáhnou hrozny dostatečné fenolové zralosti, vína z takových hroznů mohou být taninově trpká až nahořklá, v aroma se objevují herbální, bylinné tóny.

Odrůdová vína z vyzrálých hroznů jsou jemná, ale výrazná, bohatá na třísloviny, se vzrušující vůní slív, tabáku a fialek. Typické víno má temně červenou barvu s purpurovým nádechem a ovocný buket, připomínající černý rybíz, moruše, maliny, třešně, švestky, povidla, ale i lesní ovoce, fialky, vavřín, jasmín, hořkou čokoládu. Najdeme v něm i kořenité a zemité tóny cedrového dřeva, zelené papriky, ale i kůže. V chuti jsou opět ovocité a kořenité tóny.

Ve Francii jsou vína často mísena do cuvée, například v oblasti Cahors s odrůdami Merlot či Cabernet Sauvignon, na Loiře s Gamay a Cabernet Franc, dříve bývalo víno také pravidelně přidáváno v množství 3–8 % do směsek z Bordeaux. V Argentině jsou vína scelována též s odrůdou Tannat.

Odrůdové víno je velmi vhodné k archivaci, což může být někdy i nevýhodou, mladší vína jsou plná tvrdších tříslovin, které vyžadují vyhlazení zráním. Tradičně vyráběné argentinské víno zraje až 10 let ve sklepě. Nazráváním se vína stávají tělnatými, kulatými a příjemnými. Výjimečně jsou hrozny odrůdy Malbec používány též k přímé konzumaci.

Jancis Robinson popisuje vína francouzského stylu následovně : vína z Libournais (region Bordeaux) jsou rustikální verzí Merlotu, s jemnějšími taniny a nižší aciditou, s aroma ostružin. Vína z Cahors mají mnohem vyšší obsah taninů, více fenolových komponentů, co se projevuje i na temnější barvě (Oz Clarke jim připisuje ještě temně fialový odstín a aroma švestek, tabáku, česneku a hroznů). Argentinský Malbec má jemnější, sametovou texturu a zralé taniny, šťavnatý ovocitý projev a v buketu tóny fialek. Ve velmi suchých a teplých regionech Argentiny, Chile a Austrálie může být acidita vín nedostatečná a chuť vín mdlá a fádní. Vína ze státu Washington jsou charakteristická tóny černých plodů a herbálním aroma.