Malše (loď)

Poslední, čtvrtou z tzv. „brněnek“ převzala Československou plavbu labsko-oderskou (ČSPLO) v roce 1959, kdy byla loď Solidarita v Dopravním podniku města Brna také vyrobena.[1] Plavidlo se na Vltavě v Praze plavilo pod hlavičkou ČSPLO krátce, neboť k 1. lednu 1961 převzal osobní lodní dopravu v Praze samostatný závod pražského dopravního podniku s názvem Osobní lodní doprava.[2] Loď Solidarita zde byla v květnu 1968 doplněna další „brněnkou“, konkrétně lodí Svoboda postavenou v roce 1958 a původně provozovanou na Slapské nádrži.[3] Obě lodě zůstaly v majetku DP až do začátku 90. let 20. století, přičemž byly využívány především na lince k zoologické zahradě. V roce 1990 byla Solidarita přejmenována na současné jméno Malše.[4]

V roce 1992 se závod Osobní lodní doprava osamostatnil a vznikla dceřiná společnost Dopravního podniku hl. m. Prahy s názvem Pražská paroplavební společnost (PPS).[5] Malše byla pod PPS v Praze v provozu do konce 90. let, od roku 2000 ji totiž měl v pronájmu Zdeněk Vitouš, který loď přesunul na Labe do Brandýsa, kde ji využíval na komerční vyhlídkové plavby. PPS ale v roce 2006 ukončila nájemní smlouvu a plavidlo prodala.[6] Majitelem lodi se stala firma Českobritská plavební, která Malši používala na vodní nádrži Orlík pro objednané a okružní plavby.[7] V srpnu 2011 byla loď po souši převezena do Hluboké nad Vltavou, kde byla společností Českobudějovická plavební zařazena do provozu na obnovené vodní cestě do Českých Budějovic.[8] Posléze ji provozovatel využíval na lodní lince z Hluboké nad Vltavou do Purkarce.[9]

Horní paluba

Konstrukčně loď Malše vychází z lodí, které Dopravní podnik města Brna (DPMB) stavěl pro vlastní lodní dopravu na Brněnské přehradě. Konstruktéry plavidel, které DPMB postavil pro jiné provozovatele (celkem pět lodí jednoho typu), byli inženýr Frank a pražský loďař Adolf Špirk.[3] Malše je dvoupalubová osobní loď o původní kapacitě 250 osob. Spodní paluba je zcela uzavřená, přibližně v polovině délky plavidla se nachází vyvýšená kormidelna a pod ní centrální prostor se vstupy na obou stranách lodi. Tento prostor dělí spodní palubu na dva oddělené salóny pro cestující, v roce 2010 se zde nacházelo celkem 80 míst k sezení. Na zádi lodě se po bocích trupu nalézají dvě schodiště vedoucí na horní otevřenou, tzv. sluneční palubu (v roce 2010 s 44 místy k sezení).[4] Loď původně poháněl dieselový motor Škoda 6L o výkonu 99,3 kW, startování bylo řešeno stlačeným vzduchem v tlakové lahvi. Ten byl při plavbě doplňován kompresorem.[1]