Malý Hlavákov

Malý Hlavákov (německy Kleinlubigau) je část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. Stojí asi čtyři kilometry severovýchodně od Verušiček v katastrálním území Albeřice u Hradiště.[2]

Malý Hlavákov
Střed osady s usedlostí čp. 15
Lokalita
Charakterosada
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°10′25″ s. š., 13°12′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel15 (2011)[1]
Katastrální územíAlbeřice u Hradiště
Nadmořská výška660 m n. m.
PSČ364 52
Počet domů4 (2011)[1]
Malý Hlavákov
Další údaje
Kód části obce391085
Zaniklé obce.cz134
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Hlávka ve významu Hlávkův dvůr. Zprávy až do roku 1571 nerozlišují Malý a Velký Hlavákov. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: de Hlawcowa (1409), Hlawakow (1416), hlawakow (1542), w hlawakowie (1542), Libikhow (1538), maley hlawokow (1571), Maley Hlawakow (1623), Maly Lubikow (1654), Klein Lubikau (1785) a Klein-Lubigau (1847).[3]

Historie

Zemědělský areál
Budova čp. 19 v zemědělském areálu

První písemná zmínka o Hlavákovu pochází z roku 1409, ale o samotném Malém Hlavákovu až z roku 1571. Vesnice po celou dobu své existence patřila k valečskému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo sedm selských usedlostí, z nichž tři byly pusté. Čtyři sedláci měli celkem čtyři potahy a chovali tři krávy a deset jalovic. Na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavním zdrojem obživy byl chov dobytka a přivydělávali si prodejem příze. Ke každému gruntu patřila také část lesa.[4]

Většina domů Malého Hlavákova stála podél silnice do Velkého Hlavákova. Vesnice patřila k lochotínské farnosti, pošta byla ve Valči. Děti chodily do školy v Lochotíně a od roku 1922 do Velkého Hlavákova. Nejbližší železniční stanice stála v Bochově.[4]

Vesnice téměř zanikla po zřízení vojenského újezdu Hradiště. Ještě před jejím vyčleněním z újezdu byly zdejší ovčíny přestavěny na kravíny určené pro chov herefordského skotu.[4]

Přírodní poměry

Malý Hlavákov stojí v katastrálním území Albeřice u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi jeden kilometr od Velkého Hlavákova.[2] Nachází se v nadmořské výšce okolo 660 metrů v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. Vesnicí protéká Luční potok, který je přítokem Velké Trasovky.[2]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Malý Hlavákov stojí ve výběžku chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6] Jižně od osady přechází chladná oblast do mírně teplé oblasti MT3.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 132 obyvatel (z toho 58 mužů), z nichž bylo 129 Němců a tři cizinci. Kromě čtyř evangelíků se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 121 obyvatel: 120 Němců a jednoho cizince. Až na dva evangelíky byli římskými katolíky.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 14813212611511213212156....915
Domy 2626262426262626....44
V letech 1950–2015 součást vojenského újezdu Hradiště.

Obecní správa

Zřícenina domu u silnice k Velkému Hlavákovu

Po zrušení patrimoniální správy se Malý Hlavákov stal roku 1850 obcí v okrese Bochov,[4] ale při sčítání lidu v roce 1869 a později byl uváděn v okrese Žlutice. Do okresu Karlovy Vary byl převeden v souvislosti se začleněním do vojenského újezdu. Od 1. ledna 2016 je částí obce Verušičky.[10] Po celou dobu existence obce Malý Hlavákov k ní patřila osada Kopáčov.[10][11]

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 6.
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Malý Hlavákov, s. 53–54.
  5. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 404.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 243, 319.
  11. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. S. 35.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.