Makak tonkeánský
Makak tonkeánský (Macaca tonkeana) je druh opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh, který je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody zranitelný, popsal Friedrich Albrecht Anton Meyer v roce 1899.[2] Makak tonkeánský se vyskytuje především v centrální části ostrova Sulawesi (Celebes). Nejsou známy žádné poddruhy.
Makak tonkeánský | |
---|---|
Makak tonkeánský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
Rod | makak (Macaca) |
Binomické jméno | |
Macaca tonkeana Meyer, 1899 | |
Rozšíření makaka tonkeánského (modře)
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Makak tonkeánský je asijský druh. Vyskytuje se v Indonésii, hlavní oblast výskytu je v centrálním Sulawesi, lze ho také najít v souostroví Togian.[3] K životu dává přednost tropickým deštným lesům až do výšky 2000 m n. m. Jeho populace se mohou krýt s druhy Macaca maura a Macaca hecki, dochází pak někdy ke křížení mezi těmito druhy.[4]
Popis a chování
Makak tonkeánský měří 42–68 cm, samec váží kolem 14,9 kg, samice jsou lehčí, jejich hmotnost se odhaduje na 9 kg; u těchto makaků je tedy vyvinut pohlavní dimorfismus. Ocas bývá krátký, měří 3–6 cm. Srst je černá, světlejší na tvářích a zadní části.[4] Na rozdíl od příbuzného makaka tmavého (Macaca maura) se liší menší chocholkou na hlavě a méně vyvinutými lícními kostmi.[5] Potrava je převážně rostlinná (listy, ovoce, květy), makakové tonkeánští však pojídají i bezobratlé, především hmyz. Tlupa se skládá z 10 až 30 jedinců, den tráví především na stromech, ale pohybují se i po zemi.[4] Rozmnožování může probíhat celoročně, po 6 měsících březosti se samici narodí jedno mládě. Pohlavní dospělosti je u samců dosaženo zhruba v 5 letech, u samic kolem 3 let.[6]
Ohrožení
Makak tonkeánský je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody zranitelný druh a jeho populace klesá, hustota osídlení je 3–5 opic na km2. Ztrátu populace způsobuje převážně zabíjení těchto opic, protože jsou považovány za škůdce, ale také lov pro maso a ničení přirozeného prostředí (rozšiřování kakaovníkových a palmových plantáží).
Makak tonkeánský se vyskytuje v několika chráněných oblastech a je zapsán na seznam CITES II.[7]
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- KOŘÍNEK, Milan. makak tonkeánský [online]. Biolib.cz [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
- El Macaco de Togian [online]. Damisela.com [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. (španělština)
- Tonkean macaque (Macaca tonkeana) [online]. Arkive.org [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
- Тонкский макак (мартышковые): ареал обитания, размеры, внешний вид [online]. ProstoZOO (Клички животных) [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. (ruština)
- Macaque de Tonkean [online]. Animaux.org, 2008 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online. (francouzština)
- Macaca tonkeana [online]. IUCN Red List of The Threatened Species [cit. 2015-11-21]. Dostupné online. (angličtina)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu makak tonkeánský na Wikimedia Commons
- Taxon Macaca tonkeana ve Wikidruzích