Maison du Peuple
Maison du Peuple (francouzsky), Volkshuis (Nizozemsky), česky Lidový dům byla kulturně společenská stavba v Bruselu a jedna z nejvýznamnějších secesních staveb a nejdůležitějších děl Victora Horty.
| Maison du Peuple | |
|---|---|
_(destroyed%252C_Brussels)%252C_exterior_3_(cropped).jpg.webp) | |
| Základní informace | |
| Sloh | belgická secese |
| Architekt | Victor Horta |
| Výstavba | 1896–1898 |
| Zánik | 1965 |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Emile Vandervelde, Brusel,  Belgie |
| Souřadnice | 50°50′28″ s. š., 4°21′9″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Návrhem stavby pověřila Belgická strana pracujících (Parti Ouvrier Belge) Victora Hortu, který již dříve s belgickou stranou pracujících spolupracoval. S projektováním stavby Hortovi asistoval Richard Pringiers (1869-1937), který se měl do budoucna stát hlavním architektem strany. Lidový dům měl více funkci, kromě kanceláří strany zde byly obchody, kavárna a prostorný sál jehož účelem bylo umožnit setkávání pracujících. Maison du Peuple se nacházel v centru města poblíž kostela Église Notre-Dame-de-la-Chapelle na náměstí Emile Vandervelde, ohraničen ulicemi Rue Joseph Stevens, Rue des Pigeons a Rue de la samaritáne. Stavba probíhala v letech 1896 až 1898. Budova byla slavnostně otevřena 2. dubna 1899 za přítomnosti Jeana Jaurèse.
Popis budovy
Budova měla ocelový skelet, který nechal Horta přiznaný zevnitř i zvenčí. Díky použití moderní ocelové konstrukce mohly být stěny subtilní a okna rozměrná. Na tehdejší dobu byla stavba světlá, prostorná a při pohledu zvenčí vynikl její ocelový skelet a velké skleněné výplně. Tehdejší tisk proto o budově psal jako o paláci lidu se skla a oceli, který je triumfem pokroku. Horta při stavbě plně využil prostor svažující se nárožní parcely nepravidelného tvaru. Na rozdíl od svých předchozích staveb Horta omezil zdobné prvky na minimum a nechal stavbu více strohou. Fasáda byla tvořena z červených cihel a kamene. Budova měla čtyři nadzemní podlaží. Ve spodním patře se nacházely obchody s oblečením a látkami, potraviny, řeznictví, pekařství a kavárna. Kavárna na výšku zabírá 2 patra a mohla pojmout až 800 zákazníků. Nad kavárnou se nacházely kanceláře strany. V posledním patře se nacházel sál, ten mohl pojmout až 1700 lidí, byl 60 metrů dlouhý, široký 16,5 metru a vysoký 8,5 až 10 metrů.
Demolice
V roce 1964 bylo rozhodnuto o demolici Lidového domu. Přes silné protesty belgické veřejnosti a mezinárodního hnutí více než 700 architektů, kteří s demolicí nesouhlasili byla stavba odstraněna v roce 1965 a stala se tak patrně nejznámějším příkladem Bruselizace. Na místě Lidového domu vyrostla 26-podlažní výšková budova Blaton Tower. Část stavby (velký sál a kavárna) byla rozebrána s představou, že budou jednou opětovně postaveny na jiném místě. Části budovy byly uloženy na několika místech v okolí Bruselu, ale k opětovnému postavení Lidového domu již nedošlo. Některé prvky budovy byly použity na stavbu Horta Grand Café v Antverpách. Další části byly využity ve stanici podpovrchové tramvaje Horta metro station ve čtvrti Saint-Gilles.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maison du Peuple na Wikimedia Commons