Makedonie (provincie)

Římská provincie Makedonie (latinsky Macedonia) byla oficiálně zřízena v roce 146 př. n. l. poté, co římský vojevůdce Quintus Caecilius Metellus v roce 148 př. n. l. zvítězil ve čtvrté makedonské válce nad vojskem samozvance Andriska. Čtyři pro-římské klientské republiky, vytvořené po porážce makedonského krále Persea dvacet let předtím, byly rozpuštěny. Provincie zahrnovala kromě území někdejšího makedonského království také Épeiros, Thesálii a část Ilýrie a Thrákie.

Makedonie
Macedonia
 
Μακεδονία 
 
 
146 př. n. l.7. století  
 
geografie

Římská říše kolem roku 125 n. l., červeně zvýrazněna provincie Makedonie
Tesalonika (Macedonia Prima)
Stobi (Macedonia Salutaris)
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
Římská republika Římská republika
Římská říše Římská říše
Východořímská říše Východořímská říše
státní útvary a území
předcházející:
Makedonie (království)
Épeiros
následující:
Thessalonica (thema)
Strymon (thema)

Ve 3. nebo ve 4. století n. l. byla Makedonie rozdělena do dvou provincií Macedonia Prima (na jihu) a Macedonia Salutaris (na severu). Obě dvě pak spadaly do makedonské diecéze, jedné ze tří diecézí prefektury Illyricum, vytvořené v roce 318. Po definitivním rozdělení římské říše v roce 395 připadla Makedonie byzantské říši, jejíž pevnou součástí zůstala až do poloviny 14. století.

Jednou z významných osobností pocházejících z římské Makedonie byl Svatý Demetrius, světec z města Soluně, který byl umučen v roce 306.

Hospodářství

Nástupem Augusta začalo pro Makedonii dlouhé období míru, prosperity a bohatství, ačkoliv její ekonomický význam z hlediska celého římského světa byl ve srovnání se sousední Malou Asií o poznání nižší.

Hospodářství provincie bylo příznivě stimulováno výstavbou silnice Via Egnatia, příchodem římských obchodníků do měst a založením římských kolonií. Císařská vláda přinesla, kromě silnic a efektivního správního systému, hospodářský rozkvět, z kterého profitovala jak pořímštělá vládnoucí vrstva, tak i nižší třídy. Rozsáhlá orná půda a bohaté pastviny umožnily velkým rodům shromáždit na poměry tehdejší otrokářské společnosti obrovské bohatství.

Zlepšení životních podmínek přivedlo do provincie velký počet obchodníků a řemeslníků. Kameníci, horníci, kováři a mnozí jiní byli zaměstnáváni ve všech odvětvích hospodářství. Řekové byli rovněž přijímáni jako domácí učitelé, vychovatelé a lékaři v celé římské říši. Vývoz tvořily především zemědělské produkty, dobytek a ryby. Exportovány byly ovšem i suroviny: železo, měď, zlato, dřevo, pryskyřice, dehet, konopí a len. Další zdroj bohatství země představovaly přístavy na pobřeží: vedle nejvýznamnější Soluně, to byla také města Dion a Kassandreia.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.