Quintus Caecilius Metellus Macedonicus

Quintus Caecilius Metellus Macedonicus (207 př. n. l.115 př. n. l. Řím) byl římský konzul, vojevůdce a praetor. Byl nejstarším synem Quinta Caecilia Metella, konzula v roce 206 př. n. l. Rodina Caecilii Metellii patřila k nejvýznamnějším a nejbohatším vrstvám římské republiky. I přes svůj plebejský původ zastávali všichni členové rodu od počátku 3. století př. n. l. úřad konzula, přičemž se mnohokrát osvědčili i jako zdatní vojevůdci.

Quintus Caecilius Metellus Macedonicus
Narození2. století př. n. l. nebo 190 př. n. l.
Starověký Řím
Úmrtí115 př. n. l.
Řím
Povolánístarořímský politik a starořímský voják
DětiLucius Caecilius Metellus Diadematus
Gaius Caecilius Metellus Caprarius
Quintus Caecilius Metellus Balearicus
Marcus Caecilius Metellus
Caecilia Metella
RodičeQuintus Caecilius Metellus
RodCaecilii Metelli
PříbuzníLucius Caecilius Metellus Calvus[1][2] (sourozenec)
Caecilius Metellus (bratranec)[3][4]
Quintus Caecilius Metellus Celer[5][6] (vnuk)
Funkceřímský konzul (143 př. n. l.)
římský senátor
praetor
Římský guvernér
římský cenzor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Macedonicus byl vojenským velitelem během třetí makedonské války v letech 171168 př. n. l.. O dvacet let později sehrál ústřední roli ve čtvrté makedonské válce. Tento konflikt vypukl poté, co se dobrodruh jménem Andriskos prohlásil za potomka posledního makedonského krále Persea a s podporou lidu se chopil vlády v Makedonii. Andriskovi se pak podařilo shromáždit vojsko, s nímž v roce 149 př. n. l. přemohl proti němu vyslanou římskou armádu, jíž velel praetor Publius Iuventius Thalna (jenž v bitvě padl). Teprve druhá římská armáda vedená Quintem Ceciliem Metellem (rovněž ve funkci praetora) Andriska v roce 148 př. n. l. pokořila. Po svém vítězství přeměnil Metellus Makedonii v římskou provincii.

V roce 146 př. n. l. zaútočil proti Achajům, kteří v Korintu urazili vyslance římského senátu a vyhlásili válku Spartě. Následně nad nimi dosáhl rozhodných vítězství v bitvách u Skarpeie a u Chairóneie. Po svém návratu do Itálie byl poctěn triumfem a čestným přízviskem (agnomen) Macedonicus. Tři roky poté byl za zásluhy během boje proti Keltiberům v Hispánii zvolen konzulem.

V roce 131 př. n. l. působil spolu s dalším plebejem, Quintem Pompeiem, jako censor. Metellus a Pompeius tehdy navrhovali zákon, jenž by všem Římanům uložil povinnost vstoupit do manželského svazku. Tento návrh však nikdy nevstoupil v platnost. Jako censor proslul svou přísností, když zbavil mnoho římských senátorů jejich funkce a jednoho z nich, tribuna lidu Gaia Atinia Labeona, chtěl dokonce dát svrhnout z Tarpejské skály. Pouze intervence jiného tribuna Labeonovi zachránila život. Na Martově poli dal Metellus vztyčit skvostné sloupořadí (Porticus Metelli) a dva chrámy zasvěcené Jovu Zastaviteli (Jupiter Stator) a Junoně.

Patřil mezi konzervativní odpůrce reformních návrhů bratří Gracchů, zemřel v roce 115 př. n. l. ve věku 92 let.

Reference

  1. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  6. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Související články

  • Čtvrtá makedonská válka

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.