Mažarná

Délka jeskyně Mažarná vzniklé jak průsaky vody, tak mrazovým zvětráváním střednětriasových vápenců chočského příkrovu, je asi 130 metrů. Krápníková výzdoba jeskyně je však již bohužel zvětralá a nebo poškozená. V jezírkové chodbě se zachovala sintrová jezírka, která jsou však naplněna vodou jen v některých obdobích roku. Vstupní portálové prostory jeskyně Mažarná jsou docela impozantní, při poměrně malé délce činí celková rozloha jeskyně asi 1 340 m². Průměrná teplota v jeskyni činí asi 6 °C a vlhkost vzduchu 92 %.

Ze vstupní, asi 45 metrů dlouhé síně, odbočuje k jihu Granátová chodba, která dostala své pojmenování díky nálezům ručních granátů z období SNP. K severu naopak odbočuje tzv. Stĺpová (Sloupová) chodba charakteristická krápníkovými sloupy, stalagmity a sintrovými prohlubněmi. Ta pokračuje do Jazierkovej siene (Jezírkové síně).

Jeskyně Mažarná je rovněž významné archeologické a paleontologické naleziště. Byly tady objeveny kosti jeskynního medvěda (Ursus spelaeus) a předměty z doby bronzové lidu kanelované keramiky. Osídlení jeskyně je však již doloženo ve středním eneolitu (asi 2 600 let př. n.l.). V období tzv. valašské kolonizace sloužila jeskyně k odpočinku pastevcům. Jeskyně je Chráněný přírodní výtvor vyhlášený v roce 1981 je součástí tzv. Velkofatranského krasu, významné zimoviště netopýrů v zimním období. První známá písemná zmínka o jeskyni pochází až z roku 1723.[1]