Mašínovi v Srbsku

Mašínovi byla rodina českého původu, jejíž někteří členové zasáhli do dějin Srbska.

Jan Mašín

MUDr. Jan Mašín (srbsky Јован Машин, Jovan Mašin)[1], (14.07.1817, Cerhenice - 25.12.1884, Bělehrad, Srbské království), jeho otec Jakub byl vrchním sládkem pivovaru v Nymburce[2] , byl lékařem srbského knížete Michaila Obrenoviće a později i krále Milana Obrenoviće. Vystudoval medicínu ve Vídni, získal magisterský titul v oboru chirurgie v Budapešti a magisterský titul v oboru gynekologie v Praze. V roce 1844 se stal chirurgem v Zdravstveni centar Valjevo.[3] Byl jedním ze (3 Čechů) zakladatelů Srbské lékařské společnosti,[4] která byla založena v roce 1872; Jan Mašín byl od jejího založení místopředsedou.[5] Hovořil několika cizími jazyky. Se svojí ženou Barborou[2], roz. Všetečkovou (srbsky Варавара Машин, Varvara Mašin), z Poděbrad (1818-8.10.1892) měl tři syny, Svetozára, Aleksandara a Nikolu a dvě dcery, Leposavu (Leposava) ( 15.11.1847-1851 ) a Poleksii (Poleksija).

Svetozár Mašín

Svetozár Mašín (srbsky Светозар Машин) (13.2.1851–1886) byl stavební inženýr. Byl hlavním inženýrem při stavbě železnice do Leskovacu.[6] Byl přítelem krále Milana Obrenoviće a také Pantelije Lunjevice, na jehož přání[7] se Svetozár oženil s jeho dcerou Dragou, pozdější srbskou královnou. Svetozár a Draga se vzali v srpnu 1883[8] v bělehradské katedrále. Manželství trvalo tři roky, poté Svetozár zemřel. Draga získala jeho penzi a ponechala si jeho jméno.

Aleksandar Mašín

Aleksandar Mašín (srbsky Александар Машин) (24.5.1857–18.4.1910) byl náčelníkem srbského vojska.[9] Po smrti svého bratra Svetozára se domníval, že byla způsobena samotnou Dragou. Aleksandar byl jedním z organizátorů srbského převratu, který skončil smrtí krále Alexandra I. Obrenoviće a Dragy Mašínové, v té době již jeho manželky. Od května do srpna 1903 byl ministrem v nové vládě, v roce 1906 odešel do penze.

Manželka Aleksandara Mašína se jmenovala Katarina (srbsky Катарина) Nikolić a spolu měli tři dcery.

Nikola Mašín

Nikola Mašín (srbsky Никола Машин; 26.6.1867–?) do dějin Srbska příliš nezasáhl, neboť pracoval jako inženýr na Kavkaze, kde se také oženil s Ruskou Naděždou Obrascovnou (rusky Надежда Обрасцов Машин). Po Nikolově smrti se jeho manželka s jejich dcerou Jelenou (rusky Елeнa Никoлoвнa Мaшин; srbsky Jeлeнa Никoлoвнa Мaшин) přestěhovaly do Srbska. Vnučkou N. Mašína byla kunsthistorička Mara Charisijadis (srbsky Мара Харисијадис; 1908–1994).[10]

Poleksija Mašínová

Poleksija Mašínová (srbsky Полексија Машин, Poleksija Mašin), (24.4.1854–31.3.1928) se stala manželkou srbského profesora Đorđe Đorđeviće (srbsky Ђорђe Ђорђевић), který působil na Bělehradské univerzitě.

Reference
  1. http://www.sanu.ac.rs/Biblioteka/BiografskiRecnik.pdf Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine (str. 184)
  2. http://forum.alexanderpalace.org/index.php?action=profile;u=40320;sa=showPosts
  3. http://www.zcvaljevo.rs/index.php?option=com_content&task=view&id=12&Itemid=26 Archivováno 23. 9. 2010 na Wayback Machine (srbsky), http://www.zcvaljevo.rs/en/history.html (anglicky), http://www.zcvaljevo.rs/de/history.html (německy), http://www.zcvaljevo.rs/fr/histoire.html (francouzsky)
  4. http://www.sld.org.rs/en/istorijat.asp Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine (srbsky), http://www.homeopatija-sld.org/drustvo.html Archivováno 14. 8. 2010 na Wayback Machine (anglicky)
  5. Archivovaná kopie. www.hirurskasekcija.org.rs [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-29.
  6. http://www.facebook.com/group.php?gid=69051182320
  7. Archivovaná kopie. www.serbianyellowpages.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-05.
  8. Archivovaná kopie. misljenovac.wordpress.com [online]. [cit. 2010-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-02.
  9. http://montenegrina.net/pages/pages1/istorija/cg_od_20vij_do_1_svj_rata/crnogorsko_srpski_odnosi_i_pitanje_prijestolonasledja.htm
  10. Archivovaná kopie. www.arhivnis.co.rs [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.

Související články

Literatura
  • Белградские инностраные. [s.l.]: Турстическая агенция Белграда, 2009.
  • Харисијадис, M. Породице чешког порекла у Београду у 19.. ГГБ 15. 1968, s. 287–294.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.