MACEK

Hlavními částmi tohoto mikroakcelerometru je krychlová ocelová komůrka o straně 30mm, ve které se volně vznáší pokovená krychle z křemenného skla o hraně 29,6 mm.[1] Na ocelovou komůrku, která je pevně spojena a tělesem družice, působí jak gravitační, tak negravitační síly. Na vnitřní krychli však působí jen gravitační síly, a proto je možno z pohybu krychle uvnitř komůrky zjišťovat vliv negravitačních sil – tedy měřit negravitační zrychlení. Pohyb krychle je zjišťován měřením vzdálenosti mezi jejími stěnami a vnitřními stěnami komůrky. K tomu slouží tři polohové detektory POLDET na kapacitním principu (pro krajní hodnoty ±2,5 pF s nepřesností ±0,0025 pF). Další součástí je blok elektroniky, který obsahuje napájecí zdroj a generátor pomocného napětí, řídící obvody polohy krychličky, převodníky napětí a řídící počítač. Mikroakcelerometr může pracovat ve dvou měřících rozsazích (2x10^-4 ms^-2 a 5x10^-5 ms^-2) s rozlišovací schopností 2x10^-10 ms^-2.[2]

Přístroj byl použit na ruské družici Resurs v roce 1992 a především na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-79 v roce 1996. Byl také hlavní součástí české družice MIMOSA vypuštěné v roce 2003;[3] zde se jej však nepodařilo zprovoznit.[4]