M-84

V 70. letech 20. století se Jugoslávská lidová armáda rozhodla vytvořit tank vlastní výroby. Za tímto účelem byly zakoupeny tanky T-72 a také licence na jejich výrobu. Během sedmdesátých let byly tanky testovány za účelem odstranění nedostatků.

V roce 1983 vznikl prototyp a o rok později se tank dostal do sériové výroby. Svět nový produkt jugoslávského technického myšlení poprvé spatřil 9. května 1985 v Bělehradě během přehlídky ke Dni vítězství. Kromě základních provedení M-84 a M-84A, vznikly také M-84K (velitelská verze), M-84AB (exportní verze), M-84ABK (velitelská verze exportního tanku), M-84ABN (exportní verze s navigačním systémem) a M-84AI (vyprošťovací tank).

V roce 2005 byl Srbskem představen nový tank M-84AB1 (M2001), podobný verzi M-84AB. Tank má nový systém řízení palby, stejně jako laserové zaměřovače, umožňující odpalování protitankových střel na vzdálenost 5 km. Kromě toho má tank také nové optoelektronické senzory, silnější (730 mm) pancíř, reaktivní pancéřování a modernizovaný nabíjecí automat.[1] Téměř veškeré technické vybavení tanku pochází z ruského T-90.

Chorvatsko vyvinulo vlastní modernizovanou variantu M-95 Degman.[2]

Přehled uživatelů

• Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
  • Ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny – 71 kusů k r. 2011[2]
• Chorvatsko Chorvatsko
  • Chorvatské pozemní síly – 72 kusů k r. 2011[2]
• Kuvajt Kuvajt
  • Kuvajtská armáda – k r. 2011 150 kusů, z toho 50 % v rezervě[2]
• Slovinsko Slovinsko
  • Slovinská armáda – 40 kusů k r. 2011[2]
• Srbsko Srbsko
  • Srbská armáda – 206 kusů k r. 2011[2]

• T-64
• T-72
• T-80
• T-84
• T-90
• PT-91 Twardy
• M-95 Degman