Mír (námořní loď)

Mír 1 byla obchodní loď pro přepravu kusových zásilek, vyrobená v jugoslávské loděnici v Pule. Financována byla Čínou, která nesměla provozovat svou námořní dopravu. Roku 1958 byla zařazena do flotily námořních lodí Československa a plavila se pod čs.vlajkou až do konce roku 1966, pak ji převzala Čínská lidová republika. Její posádku tvořilo 38 mužů. [1]

Mír (námořní loď)
Základní údaje
Typpro přepravu kusového nákladu
MajitelČeskoslovenská námořní plavba
Domovský přístavPraha
Uvedena do služby1958
Poznámkapředána Číně
Technická data
Prostornost12 560 DWT
Výtlak9 312 BRT
Délka148,40 m
Šířka18,8 m
Ponor9 m
Pohon1 vznětový motor
4 595 kW
Palivomazut
Rychlost13,8 uzlu
Posádka38

Stavba a parametry lodě

Byla to první naše loď s tonáží přes 10 000 DWT, čímž se řadila mezi větší námořní lodě. Měla moderní, aerodynamický tvar a i proto byla často fotografována pro reklamu podniku České národní plavby. Loď byla dlouhá 148,4 m, široká 18,8 m, hrubá prostornost 9 312 BRT, nosnost 12 560 DWT, dokázala vyvinout rychlost 14,5 uzlu.[2] Byla vybavena jedním vznětovým motorem se spotřebou 23 tun denně. Jako druhá naše loď (po Ostravě), měla klimatizační zařízení. [1] V roce 1959 ji od Čechofrachtu převzala nově vytvořená Česká námořní plavba.

Historie provozu

Byla nasazena pro přepravu nákladů mezi přístavy Evropy a Dálného východu. V roce 1963 prodělala v japonské loděnici Hitachi plánovanou prohlídku spojenou s opravami. Během jedné z plaveb se dostala do těžkého monsunu, který ji způsobil poškození mezipalub v nákladovém prostoru.

Vyřazení

Loď spolu s několika dalšími převzala od Československa Čínská lidová republika v rámci vyrovnání jejích předchozích investic v březnu 1967. Později jsme měli další loď pojmenovanou Mír, bylo tedy vžité pojmenování Mír 1 a Mír 2.

Odkazy

Reference
  1. PACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Mír 1, s. 108.
  2. FLOS, František. Za pokladem. Praha: SNDK, 1960. Kapitola Výběr zajímavostí, s. 209.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.