Ostrava (tanker)
Ostrava byl název největší československé námořní lodi, kterou čs. stát používal pro přepravu tekutých pohonných hmot. Byla vyrobena v jugoslávské Pule a koupena za čínské peníze. Čína tehdy nesměla námořní plavbu provozovat. Plavila se pod československou vlajkou v letech 1959 až 1965, pak ji Čína převzala. Posádku motorového tankeru tvořilo 49 mužů.[1]
Ostrava (tanker) | |
---|---|
Základní údaje | |
Typ | cisternová |
Majitel | Československá námořní plavba |
Domovský přístav | Praha |
Spuštěna na vodu | 1959 |
Uvedena do služby | 1959 |
Panenská plavba | 1959 |
Osud | prodána |
Technická data | |
Prostornost | 20 195 DWT |
Výtlak | 13 339 BRT |
Délka | 170 m |
Šířka | 22 m |
Ponor | 9,50 m |
Pohon | 1 vznětový motor 6 434 kW |
Palivo | mazut |
Rychlost | 14,2 uzlu |
Dosah | 13 000 mil |
Posádka | 48 |
Stavba a parametry lodě
Byla to největší československá námořní loď, cisternová, dlouhá 170 metrů, výtlak 13 339 BRT, cestovní rychlost dosahovala zhruba 15 uzlů.[2] Byla poháněná jedním spalovacím motorem o výkonu 6 434 kW, díky němuž dokázala vyvinout cestovní rychlost až 15 uzlů. Motor měl spotřebu 30 tun paliva denně.
Interiér byl moderní, jako první naše loď měla i klimatizaci, u kajut byly sprchové kouty, byly zde tři jídelny a kapitánský salón.[1]
Využití a historie
Loď Ostrava byla využívána na trase mezi přístavy na Černém moři a Dálným východem (hlavně Čínou), někdy brala při zpáteční cestě náklady v Arabském zálivu určené pro přístavy ve Středozemním moři, mnohdy se vracela prázdná. Protože s tímto typem lodi neměli českoslovenští námořníci zkušenosti, posádka byla mezinárodní.
Plavidlo bylo vyřazeno z evidence Československé námořní plavby v roce 1965. Loď spolu s několika dalšími převzala Čínská lidová republika v rámci vyrovnání jejích předchozích investic.
Odkazy
Reference
- PACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Lidice, s. 106.
- FLOS, František. Za pokladem. Praha: SNDK, 1960. Kapitola Výběr zajímavostí, s. 209.