Mária Kolíková

V roce 2006 Kolíkovou ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská jmenovala první ředitelkou nově vzniklého Centra právní pomoci.[4] V prosinci téhož roku ji však nový ministr spravedlnosti Štefan Harabin z této funkce odvolal a zároveň rozhodl o okamžitém ukončení jejího pracovního poměru.[5]

V červenci 2010 se Kolíková stala Státní tajemnicí ministerstva spravedlnosti a ve funkci zůstala do března 2012. V květnu a červnu 2012 byla externí poradkyní Ministra spravedlnosti SR pro oblast reforem v justici. Následně se vrátila do advokacie.[1] Už během působení ve vládě Ivety Radičové byla vnímána jako pravá ruka ministryně Lucie Žitňanské.[6] V březnu 2018 se o ní dokonce mluvilo jako o možné náhradnici Žitňanskej v nové vládě Petera Pellegriniho.[7] Ministrem spravedlnosti se nakonec ale stal Gábor Gál.

V srpnu 2018 oznámila svůj odchod z ministerstva. Jako možná náhradnice byla zmíněna Edita Pfundtner. Kolíková svůj odchod označila jako protest proti únosu vietnamského občana, na kterém se mohl podílet i stát. Prohlásila tehdy: „Nemohu se tvářit, že jsem jen odborník a nejsem člen vlády. Jsem člen vlády, je to veřejná funkce, která souvisí s politikou“.[6]

V roce 2019 Kolíková vstoupila do vznikající strany bývalého prezidenta Andreje Kisky Za ľudí[8] a na ustavujícím sněmu byla zvolena členkou předsednictva.[9] V parlamentních volbách v únoru 2020 kandidovala na sedmém místě kandidátky této strany. Získala 9 293 preferenčních hlasů a 8. místo ve straně.[10] Dne 21. března byla jmenována ministryní spravedlnosti v nové vládě Igora Matoviče. Po nástupu do této funkce uvedla, že jejími prioritami jsou nejprve opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 a poté i reforma justice.[11]

Dne 23. března podala demisi, kterou ještě v ten den přijala prezidentka Zuzana Čaputová.[12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mária Kolíková na slovenské Wikipedii.