Lukoil

Lukoil
	Logo
	Moskevské sídlo firmy Lukoil
Základní údaje
Datum založení	1991
Sídlo	Moskva, Rusko
Adresa sídla	Moskva, 101 000, Rusko
Souřadnice sídla	55°46′0,12″ s. š., 37°38′9,96″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	energetika
Obrat	133,6 mld. USD (2011)
Provozní zisk	281,7 mld. ₽ (2020)[1]; 821,1 mld. ₽ (2019)[2]
Výsledek hospodaření	10,4 mld. USD (2011)
Vlastní kapitál	4,1 bil. ₽ (2020)[1]; 4 bil. ₽ (2019)[2]
Zaměstnanci	150 000 (2011)
Dceřiné společnosti	LUKoil-Avia; Teboil; Lukoil-Bulgaria; Lukoil Serbia; Lukoil Bielorussija
Identifikátory
Oficiální web	www.lukoil.com
LEI	549300LCJ1UJXHYBWI24
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukoil (rusky: Лукойл) je největší ruská firma podnikající v oblasti těžby a zpracování ropy, která byla založena v roce 1991. Sídlem její centrály je Moskva.

Firma provozuje ropné rafinérie nejen v Rusku, ale také na Ukrajině, v Bulharsku, Rumunsku, spoluvlastní pak rafinérii v Nizozemsku a v Itálii. Z hlediska hodnocení odbytu produkce zaujímal Lukoil v letech 2013 a 2014 mezi největšími ruskými společnostmi druhé místo (na prvním místě byl Gazprom, na třetím Rosněfť).[3]

Lukoil prodává automobilové benzíny a motorovou naftu v Rusku a v dalších 22 zemích^[zdroj?], v České republice ale už ne, protože 3. prosince 2014 skupina MOL Česká republika dokončila převzetí čerpacích stanic Lukoil.

Kontroverze

Lukoil sponzoroval překlad a ruské vydání kontroverzní knihy Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta, která bagatelizuje dopady globálního oteplování a kritizuje snahy ekologů. [4]

Firma Lukoil Aviation Czech získala v roce 2007 bez výběrového řízení smlouvu na dodávání leteckého paliva pro státem vlastněné letiště Praha Ruzyně. [5]

Odkazy

Reference

Consolidated Financial Statements IFRS. 10. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-10]
PJSC Lukoil Consolidated Financial Statements 2019. 13. března 2020. Dostupné online. [cit. 2020-03-13]
Рейтинг крупнейших компаний России по объему реализации продукции [online]. АО «Эксперт РА» [cit. 2017-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-11. (rusky)
SOUKUP, Ondřej, Petra Benešová. Překlad Klausovy knihy zaplatil Lukoil. Hospodářské noviny. Dostupné online.
Zemanovu stranu sponzoruje jednatel z ruského Lukoilu [online]. Česká televize, 2010-1-18 [cit. 2010-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-19.

Související články

Martin Nejedlý

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukoil na Wikimedia Commons
(anglicky) Lukoil oficiální web
(česky) Lukoil oficiální web
(česky) Sabina Slonková, Eliška Bártová: Vláda Topolánka a Šloufa. Jak Lukoil tiše ovládl byznys, 20. ledna 2010, aktualne.cz

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[60f5ac361f8df655f89acf446792b2f8dfe5ab5b-1] Consolidated Financial Statements IFRS. 10. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-03-10]

[1869e4382b38d5346ff30f59a1c6c6b3c3267575-2] PJSC Lukoil Consolidated Financial Statements 2019. 13. března 2020. Dostupné online. [cit. 2020-03-13]

[3] Рейтинг крупнейших компаний России по объему реализации продукции [online]. АО «Эксперт РА» [cit. 2017-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-11. (rusky)

[4] SOUKUP, Ondřej, Petra Benešová. Překlad Klausovy knihy zaplatil Lukoil. Hospodářské noviny. Dostupné online.

[5] Zemanovu stranu sponzoruje jednatel z ruského Lukoilu [online]. Česká televize, 2010-1-18 [cit. 2010-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-19.