Luigi Calamatta

Nejprve studoval kresbu v Římě pod vedením Francesca Giangiacoma, bral si lekce rytí od Domenica Marchettiho. Svou první desku provedl pod dohledem Antonia Riccianiho. V roce 1822 odešel do Paříže, kde se seznámil s Ingresem.

V roce 1836 odcestoval do Florencie, kde zhotovil rytiny portrétů Raphaela a Masaccia a rytiny obrazů Perugina a Leonarda da Vinciho. V roce 1837 byl jmenován ředitelem školy rytců v Bruselu a stal se rytířem řádu Čestné legie. Po sjednocení Itálie do konce svého života působil jako profesor rytiny v Miláně.

Hlavní díla Calamatty: „Mona Lisa“ od Leonarda da Vinciho, „Ježíš Kristus a apoštol Peter“ od Cigoliho, portréty Guizota, Delarocheho, vévody z Orleansu a hraběte Louise Mole s Engrem, „Vize proroka Ezechiela“ a „Madonna della Sedia“ od Raphaela a řada dalších. Působil jako učitel na École royale de gravure v Bruselu.[1]

Dcera Calamattyho byla manželkou syna George Sanda Mauriceho.

• 
  Fryderyk Chopin, Google Art Project
• 
  Napoleon Boneparte, 1901
• 
  Adolphe Thiers
• 
  George Sand, gravure
• 
  Mona Lisa

• Monna Lisa (1837) podle Da Vinciho.
• Madonna di Foligno Madonna della Sedia, The Vision of Ezekiel, a Peace (1855) podle Raphaela.
• Our Lord walking on the Sea; podle Cigoliho.
• Francesca da Rimini; podle Scheffera.
• Duke of Orleans; Count Molè (1865); The Vow of Louis XIII; a Madmouiselle Boimara; podle Ingrese.
• Guizot; podle Delaroche.
• Portréty Actora a Miss Lèvery; podle Deveria.
• Portrét Lamennais; podle Ary Scheffera.
• Beatrice Cenci (1857) podle Guido Reni.
• Recollections of Rome, podle Stevense.
• Portréty Rubense, Georges Sanda a Ingrese.
• Portrét Krále Španělska; podle Madrazoa.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Calamatta na Wikimedia Commons