Ludwig Fleck
Ludwik Fleck (11. července 1896, Lvov – 5. července 1961, Nes Cijona, Izrael) byl polský mikrobiolog, lékař a vědec. Svými myšlenkami výrazně ovlivnil Thomase S. Kuhna. Fleck je považován za předchůdce vědecko-filozofické polské školy.
| Ludwig Fleck | |
|---|---|
| Narození | 11. července 1896 Lvov |
| Úmrtí | 5. června 1961 (ve věku 64 let) Nes Cijona,  Izrael |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Alma mater | Lvovská univerzita |
| Povolání | biolog, imunolog, lékař, sociolog, filozof, vysokoškolský učitel, spisovatel a mikrobiolog |
| Zaměstnavatel | Lvovská univerzita |
| Ocenění | důstojník Řádu znovuzrozeného Polska |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Fleck nejprve studoval na polském lyceu a následně jako student medicíny na univerzitě ve Lvově. Roku 1920 se stal asistentem specialisty na tyfus Rudolfa Weigla. Mezi lety 1923 a 1935 pracoval v oddělení vnitřní medicíny ve Všeobecné nemocnici ve Lvovu a jako ředitel bakteriologického. Od roku 1935 pracoval v Bakteriologickém institutu, který sám založil. Když byl roku 1939 Lvov obsazen sovětskou armádou, přešla lékařské část univerzity pod Ukrajinský lékařský institut. Po obsazení Lvova německou armádou ztratil Fleck místo a se svou ženou Ernestinou Waldmanovou a synem Ryszardem museli odejít do židovského ghetta, kde pracoval jako lékař a zároveň se nadále věnoval vědecké činnosti.
V ghettu dokázal izolovat z moči látky potřebné pro očkování proti tyfu. Jelikož byl již před válkou známý díky svým publikacím v zahraničí, neušel další pozornosti nacistů. Ti ho v prosinci 1942 společně s jeho rodinou uvěznili a nutili ho vyrábět sérum proti tyfu pro Němce. V lednu 1943 byl i s rodinou deportován do Osvětimi i tam se věnoval výzkumu vakcín proti tyfu, syfilidě a jiným nemocem. Od prosince 1943 až do osvobození 11. dubna 1945 byl nucen pracovat v laboratoři koncentračního tábora Buchenwald pro takzvaný Institut hygieny SS.
Fleck, jeho žena i syn válku přežili. V období 1945-1952 pracoval jako vedoucí mikrobiologického institutu fakulty medicíny na univerzitě Marie Sklodowské-Curie v Lublinu. Roku 1952 se i se svou ženou přestěhoval do Varšavy, kde se stal ředitelem oddělení mikrobiologie a imunologie na polském státním institutu. Roku 1954 byl zvolen do polské akademie věd.
Po infarktu a nálezu rakovinného bujení emigroval Fleck s manželkou za svým synem do Izraele. Tam vedl Fleck institut pro biologický výzkum v Nes Cijona. Zde 5. července 1961 na druhý infarkt zemřel.
Fleck zavedl pojem „kolektivní myšlení“. Lidé myslící nějakým způsobem podobně, patří do stejné myšlenkové skupiny. Poznání musí být chápáno jako funkce tří součástí: je to vztah mezi jedincem, nějakým záměrem a danou komunitou, která si je podobná myšlením a uvnitř které se jedinec pohybuje. To ovšem funguje pouze v tom určitém způsobu myšlení mající původ v dané komunitě.
Dílo
- Vznik a vývoj vědeckého faktu
- Zkušenost a fakta
- Zpráva o vyvraždění Židů ve Lvově a Treblince
