Kleinův palác

Kleinův palác je novorenesanční palác v historickém jádru Brna, katastrální území Město Brno, náměstí Svobody č.o. 15. Je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1]

Kleinův palác
Kleinův palác na náměstí Svobody
Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektiLudwig Förster
Theophil von Hansen
Výstavba1847–1848
Přestavba1995–1997
Další majiteléKleinové
Současný majitelMěsto Brno
Poloha
Adresanáměstí Svobody 84/15, Brno-město, Česko Česko
Ulicenáměstí Svobody
Souřadnice49°11′38,7″ s. š., 16°36′31″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky30886/7-156 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Průjezd Kleinova paláce
Detail z průčelí paláce

Na místě současné stavby stál dům U zlaté koule, který v roce 1842 zakoupil a později nechal zbořit Franz Klein ze známé podnikatelské rodiny Kleinů. V letech 1847 a 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo podle projektu architekta Ludwiga Förstera,[2] přičemž uvádí se i účast Theophila von Hansena.[3] Jednalo se o nový dvojbytový měšťanský dům s výraznými litinovými prvky (především arkýře) na hlavním průčelí do náměstí,[4] které zpodobňovaly hlavní obchodní artikl rodiny Kleinů (železo) a které byly dodány z rodinou vlastněné železárny v Sobotíně.[5]

Franz II. Klein přenechal palác v roce 1880 své sestře Marii (1826–1904), provdané za významného brněnského advokáta a zemského poslance Eduarda Ulricha. Spolumajitelem paláce byl od roku 1885 syn Eduard Ulrich mladší (1855–1904), taktéž právník a zemský poslanec. Po jeho sebevraždě v roce 1904 dědičky palác prodaly továrníkovi Karlu Buchtovi (1863–1932), který proslul jako výrobce hudebních nástrojů. Jeho potomkům patřil palác do roku 1945[3][6] a v roce 1949 přešel do majetku města Brna. V průběhu následujících desetiletí budova degradovala působením různých organizací, které příčkami rozdělily velké místnosti a kvůli kterým dům ztratil obytnou funkci. Stavba byla rovněž poškozena požárem půdy nebo zatékající vodou.[2]

V roce 1994 palác převzala společnost Crédit Lyonnais Bank Praha,[2] která jej za 80 milionů Kč v letech 1995 až 1997 kompletně zrekonstruovala, za což získala od města bezplatný pronájem některých prostor budovy na dobu 90 let.[5] Projekt rekonstrukce vypracovala projekční kancelář K4 a zahrnoval mimo jiné i zavedení moderních inženýrských sítí, stavbu osobního výtahu či zastřešení dvora skleněnou střechou. Banku Crédit Lyonnais posléze v roce 2003 koupila banka Crédit Agricole,[7] která ovšem v roce 2012 opustila český bankovní trh a spolu s tím i Kleinův palác.

Současné využití

Kromě komerčního využití (do svého odchodu zde sídlila banka a v přízemí dodnes funguje několik obchodů) i nekomerčního využití (informační a vzdělávací centrum Knihovny Jiřího Mahena)[8] byl palác navržen i k funkci bydlení, neboť v podkroví vznikly patrové apartmány.[2] Sídlí zde také brněnská pobočka České advokátní komory.[9]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-13]. Identifikátor záznamu 142365 : Palác Kleinův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. STRÁDALOVÁ, Jana. Kleinův palác žije [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2001-05-09 [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
  3. FLODROVÁ, Milena. Kleinův palác [online]. Encyklopedie dějin Brna, rev. 2019-10-05 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
  4. Kleinův palác [online]. Tugendhat.eu [cit. 2011-01-06]. Dostupné online.
  5. Kleinův palác v Brně [online]. Mojebrno.jecool.net [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
  6. Zprávy Památkového ústavu v Brně 1/1997; Brno, 1997; s. 29–31 dostupné online
  7. (sab). Banka Lyonnais dala přednost Agricole. Hospodářské noviny [online]. 17. 12. 2002 [cit. 2016-09-01]. Dostupné online.
  8. Kleinův palác [online]. Kjm.cz [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-18.
  9. Kontakty [online]. Česká advokátní komora [cit. 2016-09-01]. Dostupné online.

Literatura

  • KREJČIŘÍK, Mojmír. Kleinové : historie moravské podnikatelské rodiny. Brno: Archiv města Brna, 2009. 446 s. ISBN 978-80-86736-13-6.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.