Ludvík, hrabě z Clermontu
Ludvík, hrabě z Clermontu (15. června 1709, Zámek Versailles – 16. června 1771, Paříž) byl členem vedlejší větve vládnoucího rodu Bourbonů. Byl znám vedením francouzských sil během sedmileté války v Německu, kde přijal vedení v roce 1758 po selhání francouzské invaze do Hannoveru. Nebyl schopen prorazit anglo-německou armádu Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského a získat Hannover. Od narození byl hrabětem z Clermontu.
Ludvík, hrabě z Clermontu | |
---|---|
hrabě z Clermontu | |
Narození | 15. června 1709 |
Zámek Versailles, Francie | |
Úmrtí | 16. června 1771 (ve věku 62 let) |
Paříž, Francie | |
Rod | Bourbon-Condé |
Otec | Ludvík III. Bourbon-Condé |
Matka | Luisa Františka Bourbonská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Ludvík, princ královské krve, se narodil jako třetí a nejmladší syn Ludvíka, "vévody z Bourbonu", knížete z Condé, a jeho manželky Luisy Františky Bourbonské, legitimizované dcery krále Ludvíka XIV. a jeho milenky Madame de Montespan.
Byl také pravnukem Louise, Grand Condé, který zemřel v roce 1686.
Uvažovalo se o něm jako o manželovi jeho sestřenice mademoiselle du Maine, ke sňatku však nikdy nedošlo.
Od roku 1730 byl milencem vévodkyně z Bouillonu, manželky Emmanuela Théodose de La Tour d'Auvergne, matky budoucí princezny z Beauvau.
Jeho nejstarší bratr Louis Henri de Bourbon-Condé byl v letech 1710 až 1740 hlavou rodiny Condé a v letech 1723–1726 Premier Ministre (premiérem) Ludvíka XV.. Ludvík vychovával svého synovce Ludvíka Josefa, knížete z Condé, který v roce 1736 osiřel.
Francouzský spisovatel Charles Augustin Sainte-Beuve udává: "Měl zvláštní povahu: princ královské krve, abbé [v Saint-Germain-des-Prés ], vojenský důstojník, muž písemnictví (přinejmenším člen Akademie), anti-parlament, během svých posledních let pobožný..."
V historii je hrabě z Clermontu nejlépe znám pravděpodobně jako pátý velmistr francouzské lóže, nejvyšší autorita francouzských zednářů.
Podle některých zdrojů byl hrabě do tohoto úřadu zvolen v roce 1743 a zůstal v něm až do své smrti, kdy byl nahrazen bratrancem Ludvíkem Filipem Orleánským, známým jako vévoda ze Chartres a později vévoda orleánský. Jiné zdroje ale tvrdí, že se stal velmistrem v roce 1744, "ale brzy organizaci opustil a svůj titul ponechal Lacornemu, svému tanečnímu mistrovi."
Ludvík, hrabě z Clerontu, zemřel 16. června 1771 v Paříži ve věku 62 let.
Vývod z předků
Jindřich II. Bourbon-Condé | ||||||||||||
Louis, Grand Condé | ||||||||||||
Šarlota Markéta de Montmorency | ||||||||||||
Jindřich Jules Bourbon-Condé | ||||||||||||
Urbain de Maillé-Brézé | ||||||||||||
Claire-Clémence de Maillé-Brézé | ||||||||||||
Nicole du Plessis de Richelieu | ||||||||||||
Ludvík III. Bourbon-Condé | ||||||||||||
Fridrich Falcký | ||||||||||||
Eduard Falcký | ||||||||||||
Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
Anna Henrietta Bavorská | ||||||||||||
Karel I. Gonzaga | ||||||||||||
Anna Gonzagová | ||||||||||||
Kateřina de Mayenne | ||||||||||||
Ludvík, hrabě z Clermontu | ||||||||||||
Jindřich IV. Francouzský | ||||||||||||
Ludvík XIII. | ||||||||||||
Marie Medicejská | ||||||||||||
Ludvík XIV. | ||||||||||||
Filip III. Španělský | ||||||||||||
Anna Rakouská | ||||||||||||
Markéta Habsburská | ||||||||||||
Luisa Františka Bourbonská | ||||||||||||
Gaspard de Rochechouart de Mortemart | ||||||||||||
Gabriel de Rochechouart de Mortemart | ||||||||||||
Louise de Maure | ||||||||||||
Madame de Montespan | ||||||||||||
Jean de Grandseigne | ||||||||||||
Diane de Grandseigne | ||||||||||||
Catherine de La Béraudière | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis, Count of Clermont na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Bourbonský na Wikimedia Commons
34. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Claude Gros de Boze |
1753 Ludvík, hrabě z Clermontu |
Nástupce: Pierre-Laurent Buirette de Belloy |