Lucien Murat

Lucien se narodil jako druhý syn neapolského krále Joachima Murata a jeho manželky Caroline Bonaparte.

Jeho strýci z matčiny strany byli Josef Bonaparte, Napoleon Bonaparte, Lucien Bonaparte, Ludvík Bonaparte a Jérôme Bonaparte. Tetami byly Élisa a Pauline Bonaparte.

Murat musel po otcově popravě opustit Apeninský poloostrov. Mezi lety 1815 až 1822 získal Lucien a jeho starší bratr Achille vzdělání na zámku Frohsdorf v Rakouském císařství. Později odjel do Benátek, kde jej sledovaly rakouské úřady požadující jeho odchod do Spojených států.

Jeho loď však ztroskotala ve Španělsku a byla lapena Španěly, což ho donutilo zůstat tam po mnoho měsíců, než jeho bratr získal podporu od prezidenta Spojených států Jamese Monroea. Do Spojených států nakonec dorazil v dubnu 1825. Odcestoval do Filadelfie, kde se setkal se svým strýcem Josefem Bonapartem a odtud cestoval po západní části země, stejně tak po Texasu a Kalifornii.

18. srpna 1831 se oženil s protestantkou Caroline Georginou Fraserouvou, dcerou Thomase Frasera, skotského emigranta ve Spojených státech a majora v loyalistické milici během americké revoluce, a jeho manželky Ann Loughton Smithové. Vzali se v Bordentownu v New Jersey, kde několik let žili. Na svých četných cestách do Francie hledal Murat v letech 1838 a 1844 možnost získat zpět své rodinné právo na trůn, kterého se jeho starší bratr vzdal. Ve Francii měl vždy dovoleno zůstat jen 5 týdnů.

Pokračoval v životě ve Spojených státech, udržoval každodenní korespondenci se svými podporovateli až dokud se v roce 1848 neobjevily po pádu krále Ludvíka Filipa nové možnosti vzestupu. Vrátil se s manželkou do Francie, kde byl zvolen členem Ústavodárného shromáždění a v roce 1849 ustanoven ministrem pro Turín. V roce 1852 přijal postavení senátora a titul prince.

V roce 1861 se znovu pokusil získat neapolský trůn a složil manifest, který podpořil jeho nárok. To nepřijal dobře jeho bratranec Napoleon III. a Murat se vzdal nadějí na znovuzískání koruny.

Během prusko-francouzské války byl Murat po francouzské porážce při obléhání Mety s francouzským maršálem François Achille Bazainem zajat. Po pádu Druhého Francouzského císařství se Murat na krátký čas odstěhoval zpět do Spojených států, kde měl stále ještě obchodní zájmy.

Napoléon Lucien Murat zemřel 10. dubna 1878 v Paříži.

Lucien Murat měl s Caroline Georginou Fraserovou několik dětí:

• Caroline Laetitia Muratová (Bordentown, New Jersey, 31. prosince 1832 – Redisham Hall, 23. července 1902)
• Joachim, 4. kníže Murat (Bordentown, New Jersey, 21. červen 1834 – Château de Chambly, 23. října 1901)
• Anna Muratová (Bordentown, New Jersey, 3. února 1841 – Paříž, 7. září 1924)
• Charles Louis Napoléon Achille Murat (Bordentown, New Jersey, 2. února 1847 – Gruzie, 27. února 1895)
• Louis Napoléon Murat (Paříž, 22. prosince 1851 – Paříž, 22. září 1912)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucien Murat na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucien Murat na Wikimedia Commons