Luboměř pod Strážnou

První písemná zmínka o Luboměři pod Strážnou pochází z roku 1394.[4] Vesnice byla nazvána Lybomyrz[5] a náležela k panství Potštát. Již roku 1408 se zde zmiňuje farní úřad. Z roku 1749 je známá nepříliš zřetelná obecní pečeť s vyobrazením radlice. V letech 1792–1794[6] zde byl postaven pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné. O kostele se ví, že se v něm nacházel Mariánský obraz ze zrušeného prostějovského kláštera kapucínů. Nepřehlédnutelným prvek v koloritu obce představovaly dřevěné větrné mlýny beraního typu. V obci se nacházely před rokem 1945 tři takové mlýny, přičemž před první světovou válkou vyhořel čtvrtý. Kvůli velkému počtu větrných mlýnů se zdejší krajině přezdívalo Moravské Holandsko.[6] Katastrální území obce mělo rozlohu 1037,24 ha. V roce 1910 zde žilo 390 obyvatel,[4] v roce 1921 měla obec 93 domů a žilo zde 375 obyvatel, z toho 371 připadalo na Němce a 3 na Čechoslováky, 1 člověk měl jinou národnost.[7] V roce 1930 měla obec 100 domů a žilo zde 375 obyvatel, z nichž bylo 364 Němců a 11 Čechoslováků.[8] Zdejší obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, výrobou zemědělských strojů a hornictvím.[6] Po Mnichovské dohodě zabralo obec nacistické Německo a začlenilo ji zprvu do Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak do Říšské župy Sudety. V roce 1944 žilo v obci 359 obyvatel.[5]

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno[9] a v roce 1946 byl proveden jeho odsun do Německa.[10] Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a již v září 1946[11] se započalo s vysídlováním obce. Počátkem roku 1948 zde žilo 38 obyvatel.[12] Pro zájem armády však nakonec nedošlo ke zboření obce. Roku 1950 byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá).[6]

Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k demolicím značného počtu domů, takže zde roku 1970 zůstalo jen 32 domů a žilo zde 153 obyvatel.[6] Vedle domů byly bohužel zničeny také všechny tři větrné mlýny a ve druhé polovině 20. století došlo i k zboření kostela Panny Marie Sněžné, který byl do té doby využíván zdejším statkem jako sklad materiálu.[5] Jindřich Machala uvádí, že podle jeho pátrání byl kostel zbořen mezi lety 1960 a 1962.[5] Jiří Glomek tvrdí, že k jeho zboření došlo údajně koncem 80. let 20. století a že za jeho destrukci je, dle sdělení od bývalého kronikáře obce Daskabát Jana Zatloukala, zodpovědný nejmenovaný funkcionář KSČ.[6]

Ke|20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce a téměř celé začleněno do katastrálního území Čermná u Města Libavá o výměře 64,97 km². Nevýrazná okrajová východní část, zpravidla v rozsahu západní poloviny Něčínského potoka, byla pro změnu začleněna do katastrálních území Lipná, Luboměř a Spálov. V roce 2009 zde bylo evidováno 48 adres[13] a v roce 2001 zde trvale žilo 154 obyvatel.[14]

Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry přišlo v dubnu 2011 s plánem optimalizace vojenských újezdů, podle kterého se měl vojenský újezd Libavá do roku 2015 zmenšit asi o 79,15 km², tedy necelou čtvrtinu, zejména o okrajové části, které jsou částečně turisticky zpřístupněné. Kromě úspor armády je cílem také vyčlenit z vojenského újezdu co nejvíce obyvatel.[15] V září 2011 představil ministr obrany plán starostům obcí z okolí vojenského újezdu. Přitom uvedl, že v závislosti na názoru místních obyvatel se odloučená území buď připojí k sousedním obcím, nebo vzniknou nové obce.[16] Na začátku ledna 2012 záměr schválila vláda.[17]

10. a 11. února 2012 se ve vybraných osadách konala anketa, obdoba místního referenda, s otázkou, zda si obyvatelé přejí připojení k sousední obci, nebo vznik samostatné obce. Jednou z těchto osad byla i Luboměř pod Strážnou. K platnosti rozhodnutí byla třeba účast nejméně 35 % oprávněných osob, přičemž rozhodnutí mělo být považováno za závazné, pokud pro ně hlasovalo nejméně 50 % hlasujících a zároveň nejméně 25 % ze všech oprávněných osob.[18][19]. V Luboměři pod Strážnou byla účast 62,14 %, z nichž se pro vznik samostatné obce vyslovilo 84,38 %, proti bylo 14,06 %.

V rámci příprav na zmenšení vojenského újezdu Libavá vzniklo k 5. květnu 2014,[20] vyčleněním z katastrálního území Čermná u Města Libavá, i nové katastrální území Luboměř u Potštátu, zahrnující Luboměř pod Strážnou s přilehlým okolím. Součástí nového katastru, jehož rozloha činí 9,564198 km²[21] je většina území zrušeného k. ú. Luboměř pod Strážnou, nepatrná část původního katastru nedalekého Spálova, malá severní část původního k. ú. Kovářov u Potštátu a okrajová jižní část zrušeného k. ú. Olověná. K obnově samostatnosti obce s názvem Luboměř pod Strážnou, zahrnující tento nový katastr, došlo nakonec až k 1. lednu 2016.