Lubomír Sršeň

Základní i střední školu absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory dějiny umění a dějepis, v roce 1973 studium zakončil diplomovou prací Sochařská výzdoba hlavního oltáře v kostele P. Marie Sněžné v Praze. Ta byla v roce 1974 uznána i jako rigorózní.

Od roku 1973 pracuje v Národním muzeu v oddělení starších českých dějin (kromě 5 měsíců v roce 1986, kdy krátce působil v Národní galerii v Praze ve Sbírce starého českého umění). Po návratu do Národního muzea byl vedoucím oddělení starších českých dějin, od roku 1998 pracuje v tomto oddělení jako vědecký pracovník a je i kurátorem některých uměleckohistorických sbírek Národního muzea, např. kolekce malovaných portrétů čítající přes tisíc kusů.[2]

V letech 1998 až 2012 také zastával funkci vedoucího redaktora periodika Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie.

Specializací Lubomíra Sršně je výtvarné umění v Čechách v 16.–19. století. Zpočátku se zaměřoval na barokní sochařství, po roce 1980 pak především na malířské a grafické portréty a miniaturní podobizny.

Zabývá se i obecnějšími kulturněhistorickými tématy a problémy muzejnictví.[3] Kromě rozsáhlé publikační činnosti[1] je také spoluautorem některých stálých expozic a výstav Národního muzea a znalcem jeho budovy.[4][5]

• Architektonické zlomky ostrovského kláštera. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 1980 (spoluautoři Anežka Merhautová, Miroslav Richter)
• Budova Národního muzea v Praze. Architektura, umělecká výzdoba a původní uměleckořemeslné vybavení. 1891–1991. Národní muzeum, 1991
• K autorství náhrobního pomníku Boženy Němcové. Sborník Památníku národního písemnictví, 2002
• Adolf Pulzer, rodák z Polné, židovský malíř portrétů v Praze 19. století. Polná: Linda, 2002
• Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, 2009
• Nevšední příběhy portrétů (Puchmajer, Sedláček, Hanka, Rajská, Němcová). Nakladatelství Vyšehrad, 2011[6]
• Malované drobné portréty. Národní muzeum, 2013
• Rizika obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Zprávy památkové péče, ročník 75, 2015
• Slavětínský oltář ze sbírek Národního muzea. Národní muzeum, 2018 (spoluautoři Kateřina Horníčková, Martina Ohlídalová, Radka Šefců, Olga Trmalová)

Je ženatý a má tři děti. Jeho manželka Milena Sršňová se zabývá dějinami architektury, byla spoluzakladatelkou a vedoucí redaktorkou časopisu Zlatý řez a autorkou statí o moderní architektuře.[7]