Louis Salm-Reifferscheidt

Pocházel z hlavní linie staroněmeckého šlechtického rodu. Narodil se jako třetí syn hraběte Johanna. V roce 1839 vstoupil jako kadet do rakouské armády. Roku 1856 byl jmenován do hodnosti oberstwachtmeistera u 4. dragounského regimentu. Roku 1857 odešel do Vídně, pak působil v Praze. Během války roku 1859 se přihlásil do služby na frontě jako ordonnanzoffizier.[2] V 60. letech se uvádí jako major v rakouské armádě.[6] Byl majorem u kyrysnického pluku. Patřil mu statek v Haňšpachu v severních Čechách.[4] Ten mu jako rodinný fideikomis připadl po smrti jeho bratra roku 1867, stejně jako palác v Praze. V červnu 1874 mu byl udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[2]

V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[7] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.[6] Národní listy ho označovaly za rozhodného odpůrce národa českého.[4] Zemský sněm ho 13. dubna 1867[6] zvolil i do Říšské rady. Do Říšské rady byl zemským sněmem opětovně delegován v roce 1870. 8. listopadu 1870 složil slib. Do vídeňského parlamentu se vrátil v prvních přímých volbách v roce 1873, za velkostatkářskou kurii v Čechách. Mandát zde obhájil i ve volbách v roce 1879.[8]

Nadále se angažoval i v zemské politice. Uspěl v zemských volbách v roce 1872, opět za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[9] Mandát obhájil ve volbách v roce 1878.[10][2] Stále náležel ke Straně ústavověrného statku.[11] V zemské politice se tehdy ve stejné straně angažovali i jeho starší bratři Johann Salm-Reifferscheid a Franz Salm-Reifferscheid.[2]

Zemřel po krátké dvoutýdenní nemoci[2] v listopadu 1889[5] ve svém domě v Jungmannově třídě v Praze.[4] Tělo pak bylo převezeno vlakem k pohřbu do rodinné hrobky ve Vilémově na Děčínsku.[2]

Zemřel svobodný a bezdětný, stejně jako jeho bratři. S jeho úmrtím tak vymřela haňšpašská větev jeho rodu.[2]