Loužek (přírodní rezervace)

Důvodem ochrany je zachování typického smíšeného lužního porostu v údolní nivě řeky Ohře. Mezi dřevinami jsou zastoupeny dub letní (Quercus robur), jilm vaz (Ulmus laevis), jilm habrolistý (Ulmus minor), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia).

V bylinném patře chráněného území se vyskytuje bleduje jarní, ladoňka dvoulistá a lilie zlatohlávek.[4]

Z evropsky významných druhů živočichů je zastoupen brouk z čeledi lesákovitých lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), který v České republice patří mezi silně ohrožené druhy. Z měkkýšů byl v mokřadních biotopech uvnitř lužního lesa zaznamenán údolníček rýhovaný a v řece Ohři i v jejím mrtvém rameni velevrub tupý. Pokud jde o ptáky, na území rezervace se vyskytuje slavík obecný, žluva hajní, kavka obecná a hojně též havran polní. Z chráněných druhů savců byla na březích Ohře zaregistrována vydra říční.[4]

Lokalita se nachází v nadmořské výšce 150–154 m.[3] Rezervace je složena ze dvou oddělených částí: z lesních porostů na pravém břehu Ohře u Doksan (Havraníky) a lesa na levém břehu (Loužek, ostrov svatého Klimenta). V minulosti tvořily obě části rezervace jeden velký ostrov – ostrov sv. Klimenta, obtékaný dvěma rameny Ohře.

Původně byly zdejší lesy vlastnictvím doksanského kláštera, založeného v roce 1142. Klášter byl zrušen za vlády císaře Josefa II. v roce 1782 a panství bylo spojeno s majetky na Hrubé Skále. V roce 1786 provedena první hospodářská úprava zdejších lesů, později se však hospodařilo bez lesního hospodářského plánu.

Poprvé byla ochrana lužního lesa o rozloze 20,4690 ha u Doksan vyhlášena tzv. silvestrovským výnosem československého Ministerstva školství a národní osvěty z 31. prosince 1933. Předmětem ochrany, uvedeným ve výnosu, byl „Listnatý háj podél toku Ohře (jilm, javor, dub, topol, osika, bříza, habr, olše, buk s hojným podrostem), ptačí útulna drobného ptactva, hnízdiště slavíků a kolonie havranů.“ Výnosem ministerstva kultury ČSSR ze dne 10. února 1977 byla nad územím v údolní nivě Ohře znovu ustanovena ochrana, a to formou vyhlášení státní přírodní rezervace.[4]

Území přírodní rezervace se nachází v těsném sousedství zástavby při jižním okraji Doksan. S druhou částí, oddělenou hlavním korytem Ohře, na severozápadě sousedí autokempink v Brozanech.[5]