Vicco von Bülow
Vicco von Bülow, celým jménem Bernhard-Viktor Christoph-Carl von Bülow (12. listopad 1923, Brandenburg an der Havel – 22. srpna 2011, Münsing) byl slavný německý karikaturista, později režisér a filmový herec. V Německu známý pod uměleckým jménem Loriot. V anketě Unsere Besten (Naši nejlepší), jež byla obdobou britské ankety Greatest Britons (v ČR Největší Čech), a která hledala největší osobnosti německých dějin, skončil na 54. místě.[1]
Vicco von Bülow | |
---|---|
Vicco von Bülow (2011) | |
Rodné jméno | Bernhard-Viktor Christoph-Carl von Bülow |
Narození | 12. listopadu 1923 Brandenburg an der Havel |
Úmrtí | 22. srpna 2011 (ve věku 87 let) Münsig (Ammerland am Starnberger See) |
Místo pohřbení | Friedhof Heerstraße (od 2011) |
Alma mater | Gymnázium Eberharda Ludvíka |
Povolání | komik, kreslíř, filmový režisér, herec, spisovatel, scenárista, kabaretiér, filmový herec, televizní herec, televizní moderátor, karikaturista, humorista, scénograf, kostýmní návrhář a režisér |
Významná díla | Die Inhaltsangabe |
Ocenění | Grimmeho cena (1968) Dýmkový kuřák roku (1970) Grimmeho cena (1973) Karl-Valentin-Orden (1974) Bavorský řád za zásluhy (1980) Kasselská literární cena (1985) Řád za zásluhy Berlínu (1990) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se 12. listopadu 1923 do šlechtické rodiny policejního důstojníka. Manželství rodičů však nebylo šťastné. Pokřtěn byl až 30. prosince. Od roku 1927 vyrůstal s mladším bratrem u prarodičů v Berlíně. O rok později se rodiče rozvedli. V roce 1933 se sourozenci vrátili k otci, ten se rok před tím podruhé oženil. V letech 1934–1938 studoval na gymnáziu Shadow v Berlíně. Po přestěhování rodiny pokračoval na Eberhard-Ludwigs-Gymnasium ve Stuttgartu. Zde získal první zkušenosti jako herec malých rolí a statista v opeře. 8. září 1939 zavedlo Třetí říše tzv. nouzové maturity. Bülow v roce 1941 jako osmnáctiletý složil tuto zkoušku a stal se příslušníkem 3. pancéřové divize na východní frontě. Byl vyznamenán Železným křížem II. a I. třídy. Jeho mladší bratr padl 21. března 1945 při obraně Gorgastu.
Po skončení války pracoval krátce jako dřevorubec. V roce 1946 si doplnil středoškolské vzdělání na Gymnasium Corvinianum v Northeimu. Na radu otce studoval v letech 1947–1948 malířství a grafiku na vysoké škole v Hamburku. Po ukončení studií pracoval jako reklamní grafik v průmyslu. Začal přispívat do humoristických časopisů a stal se v Německu populárním karikaturistou.
V roce 1951 se oženil s Rose-Marie Schlumbom. Z manželství se narodily dvě dcery. Ač srdcem komik, hrál ve válečných filmech Most (1959) a Nejdelší den (1962). V roce 1967 začala jeho spolupráce s televizí. Moderuje magazín Cartoon. V roce 1976 režíroval televizní šestidílný pořad Loriot. Do něj si přivedl svou filmovou partnerku Evelyn Hamannovou. Směs skečů, laskavého moderování, používání triků a zelená pohovka vynesly Loriota s Evelyn Hamannovou v německy mluvících zemích na vrchol popularity.
Věnoval se i klasické hudbě a opeře. V roce 1982 dirigoval humoristický slavnostní koncert k 100. výročí Berlínské filharmonie. Inscenoval opery Marta (ve Stuttgartu), Čarostřelec (v Ludwigsburgu) a Wágnerův Prsten Nibelungův (v Mannheimu). V roce 1988 režíroval film Ödipussi, v roce 1991 film Pappa ante Portas. V obou hrála hlavní ženskou roli Evelyn Hamannová. Po odchodu na odpočinek dával příležitostně rozhovory a účastni se veřejného života. V roce 2008 mu u příležitosti jeho 85. narozenin berlínské Filmové muzeum uspořádalo velkolepou výstavu. Jeho díla dodnes vycházejí s úspěchem na DVD nosičích a stala se klasikou.
Zemřel v noci 22. srpna 2011 ve věku 87 let. Příčinou úmrtí byla stařecká slabost. Je pohřben na lesním hřbitově Heerstraße v Berlíně. Jeho fanoušci mu nosí na hrob gumové kachničky jako připomínku na skeč Dva muži ve vaně.
Galerie
- Loriot roku 1971
- "Veš kamenná", kreslená postavička z Loriotovy parodie na přírodopisné dokumenty
Odkazy
Reference
- Archivovaná kopie. german.about.com [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vicco von Bülow na Wikimedia Commons