Loretánská kaple v Horšovském Týně

Historik Jan Bukovský soudí, že zdejší loreta byla zcela zbořena již roku 1787. Stalo se tak v souvislosti s církevními reformami císaře Josefa II. Dle úsudku profesora Bukovského pak na jejím místě nově vystavěný panský pavilon (altán, gloriet neboli besídka), nemá s původní svatyní nic společného. Nová stavba, mající pocházet z roku 1800, totiž uspořádáním oken a dalšími znaky vůbec nepřipomíná církevní stavby.[4] Proti závěrům profesora Bukovského stojí informace z turistické cedule, kterou k bývalé kapli před časem nainstalovalo (zřejmě) město Horšovský Týn. (Podobné informace najdeme i na jeho městském webu.)[5] Podle infocedule byla po josefinských reformách za knížat z Trauttmansdorffu zdejší loreta pouze odsvěcena a po roce 1787 byla přestavěna na panský vyhlídkový altán. Podle tohoto zdroje by tedy ve zdech altánu loreta přece jen přežila. Tato verze se ovšem v odborných pracích historiků neobjevuje.

Jméno pavilonu, nazývaného Na Loretě,[6] pak dodnes odkazuje na původní církevní účel stavby.

Půdorys dnešního centrálního pavilonu se od klasické obdélníkové lorety velmi odlišuje, neboť je oktogonální (viz obrázek). Vlastní stavba je oproti loretám i značně převýšená (tj. patrová). V přízemí byla vstupní nízká prostora, v patře pak vyhlídkový sál, zaklenutý klenbou, který byl přístupný vnějším schodištěm. Na stropě i stěnách se uchovaly dvě vrstvy uměleckých maleb. Zakrytou starší vrstvu překrývá poničená dekorativní výmalba z 19. století. Z truhlářského vybavení se zachovaly pouze fragmenty oken v patře. Na nárožích je pavilon členěn toskánskými pilastry a stavbu korunuje osmiboká lucerna[6][5] s jednoduchou cibulovou bání.

V květnu roku 2011 měl pavilon sice opravenou střechu, ale okna byla vysklená a interiér byl značně zanedbaný. Jak lze vyčíst z přiložené fotografie, ve stejném stavu se stavba nacházela i v roce 2013. Památka byla v těchto letech volně přístupná.