Ljachavický rajón

Ruské impérium

Za historického předchůdce Ljachavického rajónu je považována Ljachavická farnost (centrum farnosti — Ljachavičy), která byla součástí Sluckého povětu Minské gubernie Ruské říše. Ljachavická farnost byla založena v roce 1795, a tak existovala až do konce existence Ruské říše.

V letech 1915—1918 bylo město Ljachavičy v přední ruské linii první světové války. V roce 1918 a 1919 byl součástí Běloruské lidové republice, která vyhlásila právo na vlastnictví téměř všech území obývaných etnickými Bělorusy, včetně Ljachavické farnosti.

Meziválečné Polsko

Po polsko-sovětské válce v letech 1919—1921 bylo v důsledku Rižské smlouvy postoupeno Polsku západní Bělorusko o rozloze 110 000 km² a se 4,5 miliony obyvateli. Ljachavická farnost byla reorganizována polskými orgány na Ljachavickou gminu, která byla součástí Baranavického povětu Nowogródeckého vojvodství Druhé republiky a existovala až do 18. září 1939, kdy nastalo přistoupení západního Běloruska k běloruské SSR.

Běloruská SSR

Ljachavický rajón byl vytvořen 15. ledna 1940 s centrem ve městě Ljachavičy jako součást Baranavické oblasti SSSR. Dne 8. ledna 1954 byla nařízením předsednictva Nejvyššího sovětu SSSR Baranavická oblast zrušena a rajón byl včleněn do Breské oblasti běloruské SSR.

Běloruská republika

V současné době je rajón součátí Brestské oblasti Běloruska ve stejném rozsahu jako v sovětském období. Rajón se správně dělí na 11 selsovětů: Alchoŭský, Vostraŭský, Hančaroŭský, Žarabkovický, Koňkaŭský, Kryvošynský, Kuršynavický, Navasjolkaŭský, Padljeský, Sjacický a Načaŭský.

Rajón zaujímá rozlohu přibližně 1 354 km². Nachází v severovýchodní části Brestské oblasti a hraničí na severu s Baranavickým rajónem, na jihovýchodě s Hancavickým rajónem, na jihozápadě s Ivacevickým rajónem v Brestské oblasti a na východě Kleckým rajónem v Minské oblasti.

Město Ljachavičy, které je správním centrem rajónu, se nachází 226 km severovýchodně od oblastního města Brest, 161 km jihozápadně od hlavního města Minsk a 22 km jihovýchodně od Baranavičy.

Terén je plochý a většinou nížinný. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 153 až 218 m. Maximální výška činí 253,3 m (u obce Ščasnovičy), nejmenší 150,3 metrů nad mořem (v blízkosti obce Tuchavičy). Lesy a parky pokrývají asi 510 km², což představuje 37,6 % území. Pro zemědělství se využívá asi 50 % půdy. Rajón je bohatý na přírodní zdroje, jako je rašelina, křída, jíl a stavební písek.

Rajón protíná železničních trať Baranavičy — Luniněc, Baranavičy — Sluck a silniční spojení Baranavičy — Ljachavičy, Brest — Sluck.

Na území rajónu se nachází čtyři nádrže: Miničskaje s rozlohou 540 ha, Nětčynskaje s 107 ha, Ljachavickaje v horním toku řeky Vjedźma a Ljachavickaje u města Ljachavičy.

Rajónem protékají dvě hlavní řeky, Ščara (v povodí Němemu) a Nača (v povodí Dněpru). Levostranným přítokem Ščary je Vjedźma (23,7 km) a jeho přítok Šavljoŭka (přítok Vjedźmy, 21 km), k pravostranným přítokům se řadí Svidroŭka (21 km), Lipňanka (25,8 km) a Myšanka.

Podnebí je stejné jako v celém Bělorusku, leží v mírném podnebném páse. Ljachavický rajón, stejně jako ostatní rajóny v Brestské oblasti, je vhodný pro zemědělství.

K 1. lednu 2014 čítal rajón na 27 392 obyvatel. Na venkově žije asi 60% obyvatel rajónu. Průměrná hustota obyvatelstva činí 20,24 ob./km². Podle sčítání lidu, které se uskutečnil v roce 2009, v rajónu žije 88,45 % Bělorusů, 6,46 % Poláků, 3,53 % Rusů a 1,56 % ostatních. Rodným jazykrm je pro většinu obyvatelstva běloruština (90,55 %) a na druhém místě je ruština (8,08 %).

• Aljaksandr Mikalajevič Badak (Аляксандр Мікалаевіч Бадак, 1966) — běloruský spisovatel, esejista, literární kritik

• Ptašuk Michail Mikalajevič (Пташук Міхаіл Мікалаевіч, 1943—2002) — sovětské a běloruský režisér, zasloužený umělec běloruské SSR (1990)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ляхавіцкі раён na běloruské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ljachavický rajón na Wikimedia Commons