Litevské námořnictvo

Hlídková loď Prezidentas Smetona

Litva získala nezávislost roku 1918, ustavení námořnictva však trvalo ještě řadu let. Roku 1923 Litva ovládla důležitý přístav Klaipėda a v červenci 1927 zakoupila bývalou německou prvoválečnou minolovku M59, zařazenou do služby jako hlídkovou loď Prezidentas Smetona.[4] Doplnilo ji šest motorových člunů a ledoborec Perkunas. Datem oficiálního vzniku litevského námořnictva je 1. září 1935. Dne 22. března 1939 byla Klajpeda obsazena německou armádou a litevská plavidla musela uprchnout do přístavu Liepāja. Námořnictvo zaniklo kvůli okupaci země Sovětským svazem v červnu 1940. Hlídková loď Prezidentas Smetona byla přejmenována na Korall a nasazen ve druhé světové válce.[5]

Svou nezávislost Litva obnovila roku 1990, přičemž námořnictvo bylo obnoveno 4. července 1992.[5] Země začala budovat námořnictvo, které bylo nejsilnější mezi pobaltskými státy. Nejprve byly roku 1992 získány dvě sovětské protiponorkové fregaty projektu 1124M (Grisha III), pojmenované Žemajtis (F 11) a Aukštaitis (F 12). Fregaty se následně zapojily do cvičení US Baltops 93, což byl počátek zapojení námořnictva do mezinárodní spolupráce.[5] Zakoupena byla také pomocná loď Vetra typu Valerian Uryvajev a také švédský hlídkový člun typu KBV-240.[6] Všechny již byly vyřazeny.

V letech 1999–2000 byly získány minolovky Sūduvis (M 52) a Kuršis (M 51) německé třídy Lindau (typ 331B). V letech 2000–2001 byly získány tři norské hlídkové čluny třídy Storm, které již byly vyřazeny.[7] V letech 2008–2009 byly zakoupeny dva hlídkové čluny třídy Flyvefisken, které v letech 2010 a 2016 doplnily další dvě jednotky.[8] Roku 2006 námořnictvo zařadilo minonosku Jotvingis norské třídy Vidar.[9] Je využívána jako velitelské a podpůrné plavidlo, přičemž nahradilo plavidlo Vetra. Roku 2013 stávající minolovky doplnila dvě novější plavidla britské třídy Hunt, pojmenovaná Skalvis a Kuršis.[10]