Literatura Mondo

Literatura Mondo (esp. Literární svět) bylo nejvýznamnější esperantské nakladatelství v meziválečném období a zároveň název literární revue, tímto nakladatelstvím vydávané.

Časopis založil Tidivar Schwartz v roce 1922, poté v roce 1924 vydávání převzal Maďarský esperantský institut (Hungara Esperanto–Instituto), který vedl Vincent Tóth a redaktoři Kalmán Kalocsay a Julio Baghy. Pro finanční potíže časopis v roce 1926 skončil, avšak v roce 1931 jej obnovil Vilmos Bleier a zároveň založil i nakladatelství stejného názvu. Poslední díla vyšla po válce v roce 1948.

Publikace nakladatelství

Publikace nakladatelství do roku 1935
  • 1923:
  • 1930
  • 1931
  • 1932
    • Homoj sur la tero (Lidé na zemi, Stellan Engholm)
    • La pentroarto en la malnova Hungarujo (Malířství ve starých Uhrách, napsal Genthon István, přel. Francisko Szilágyi a Kalmán Kalocsay)
    • Romaj Elegioj; La taglibro (Římské elegie, Deník, napsal Goethe, přel. K. Kalocsay)
    • Kiel fariĝi poeto aŭ Parnasa gvidlibro (Jak se stát básníkem čili Průvodce Parnasem, K. Kalocsay; G. Waringhien)
    • De paĝo al paĝo (Ludoviko Totsche)
    • La sorĉistino el Kastilio (Čarodějka z Kastilie, Salom Asch, přel. I. Lejzerovicz)
  • 1933
    • Dancu, marionetoj! (Tancujte, loutky!, Julio Baghy)
    • Infero (Peklo, Dante Alighieri, přel. K. Kalocsay)
    • Enciklopedio de Esperanto (Encyklopedie esperanta, red.: L. Kökény a V. Bleier, jazykovou část K. Kalocsay, iniciátor I. Ŝirjaev.)
    • Pri l' moderna arto (O moderním umění, napsal S. Grenkamp-Kornfeld ve spolupráci s Janem Brzekowskim)
    • Hungara antologio (Maďarská antologie, red.: K. Kalocsay)
  • 1934
    • Auli (Auli, Hendrik Adamson)
    • Mi komprenas fine la radion! (Konečně rozumím rádiu!, Eugeno Aisberg)
    • Dekdu poetoj (Dvanáct básníků, red.: K. Kalocsay)
    • Infanoj en torento (Děti v proudu, Stellan Engholm)
    • Arthistorio (Dějiny umění, Antono Hekler, přel. K. Kalocsay)
    • La juda ŝtato (Židovský stát, Teodoro Herzl, přel. Bernhard Selzer)
    • Cezaro (Caesar, Mirko Jelušič, přel. Ivo Rotkvič)
    • Tri homoj en boato (Tři muži ve člunu, Jerome K. Jerome, přel. G. Badash)
    • Vojaĝo en Faremidon; Du ŝipoj (Cesta do faremidy; Dvě lodi, Frederiko Karinthy, přel. Ludoviko Totsche)
    • Amo de Tooĵuuroo (Láska Tužúra, Kan Kikuči, přel. Jošiši Šimomura)
    • Vivo de Arnaldo (Arnaldův život, Benito Mussolini, přel. Kalmán Kalocsay)
    • Mia vojaĝo en Sovetio (Má cesta v Sovětském svazu, Antoni Slonimski, přel. S. Grenkamp-Kornfeld.)
    • El la notlibro de praktika esperantisto (Z deníku praktického esperantisty, K. R. C. Sturmer)
    • Tur-strato 4 (Věžová ulice 4, Hans Weinhengst)

Publikace nakladatelství v roce 1935 a po něm
  • 1935
    • Ĉeĥoslovaka antologio (Československá antologie, red. Ota Ginz a Stanislav Kamaryt)
    • Plena gramatiko de Esperanto (Úplná mluvnice esperanta, Kalmán Kalocsay a Gaston Waringhien)
    • El la „Verda Biblio“ kaj babiladoj kun Horaĉo Serĉer (Ze „Zelené bible“ a povídání s Horáčem Serčem, Izrael Lejzerowicz)
    • Romano de San Michele (Román San Michele, Axel Munthe, přel. Jenny Weleminsky)
    • Interpopola konduto (Chování mezi národy, Edmond Privat)
    • Verkoj de FeZ; Plena verkaro de Dro Felikso Zamenhof (Úplné dílo Dr. Felixe Zamenhofa)
  • 1936
    • Maria kaj la grupo (Marie a skupina, Emba)
    • La verko de Chopin (Chopinovo dílo, Mieczyslaw Biernacki, přel. Jan Medrkiewicz.)
    • Rigardu la Teron (Pohlédněte na Zemi, Hendrik Willem van Loon, přel. Georgo Saville)
    • Multe pli la amo (Mnohem více lásky, L. E. Thomson)
    • Konturoj de la lingvonormigo en la tekniko (Kontury jazykové normalizace v technice, Eugen Wüster, přel. Emil Pfeffer)
  • 1937
    • Arĝenta duopo (Stříbrná dvojice - jubilejní kniha o Juliu Baghym a Kolomanu Kalocsayovi)
    • La strato de fiŝanta kato (Ulice rybařící kočky, Jolanta Földes, přel. Ladislao Halka a Ladislao Spierer)
    • Ellernu! (Nauč se!, Ferenc Szilágyi)
    • Dion adori (Boha uctívat, Maria Ha de Vernyj)
  • 1938
    • Mia spektro (Moje spektrum, N. Kurzens)
    • Bakŝiŝ (Bakšiš, L. N. Newell)
    • La tuta Esperanto (Celé esperanto, Henrik Seppik)
    • Ĉu li? (Cožpak on?, Henry Vallienne)
  • 1939
    • Svisa antologio (Švýcarská antologie, red.: Arthur Baur)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.