Lipová (zámek)
Barokní zámek v pohraniční obci Lipová na Děčínsku v Ústeckém kraji byl vystavěn ve 30. letech 18. století. Od té doby nebyl až na malé úpravy přestavován. Po letech chátrání je však výrazně poničený, barokní střechy a krovy jsou propadlé. Jeho majitelem je občanské sdružení Via Tempora Nova, které usiluje o jeho záchranu. Náklady na ni se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun.
Zámek Lipová | |
---|---|
Zámek v roce 2015 | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Girolamo Costa |
Výstavba | 1736–1756 |
Stavebník | Leopold Anton Salm-Reifferscheidt-Hainspach |
Současný majitel | Via Tempora Nova, z. s. |
Poloha | |
Adresa | Lipová 401, Lipová, Česko |
Souřadnice | 51°0′47,54″ s. š., 14°21′31,6″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 25843/5-3809 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Web | Via Tempora Nova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek je chráněn jako kulturní památka[1], je však zároveň veden v seznamu ohrožených nemovitých památek.[2]
Historie
Starý lipovský zámek postavili pravděpodobně po roce 1566 Šlejnicové, postupem času však přestal vyhovovat. Výstavbu nového zámku nechal v roce 1736 nebo 1738 zahájit hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769), majitel panství Lipová a maršálek císařské rakouské armády, který se pod vedením prince Evžena Savojského účastnil válek s Osmanskou říší. Podoba stavby je pravděpodobně dílem architekta italského původu Girolama (Jeronýma) Costy. Původní tvář stavby nese jen stopy dílčích klasicistních úprav z přelomu 18. a 19. století.[2]
Ze tří bezdětných synů starohraběte Josefa Václava Salm-Reifferscheidta vlastnil zámek Hainšpach s loveckým zámečkem Šternberk u Brtníků (německy Zeidler) a patronátními právy ke kostelům v Lobendavě, Krásnu, Mikulášovicích a Brtníkách prostřední syn František Josef (1817-1885)[3]. Dříve než roku 1889 zemřel poslední syn Alois, přešel zámek prostřednictvím jeho dcery Johanky Josefíny Roziny (1827-1892), provdané za Osvalda I. Thun-Hohensteina (1817-1883) do vlastnictví Thun-Hohensteinů; zdědil jej jejich syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein. Od posledního majitele z tohoto rodu, Osvalda III., jej za první pozemkové reformy v roce 1924 získal pražský advokát JUDr. Josef Růžička, syn Apolla Růžičky (1856-13.1.1927), emeritního ředitele Živnobanky.[4]
V roce 1938 zámek zkonfiskovali Němci a poté jej využívali jako lazaret. Německá říše jej prodala chomutovské filiálce německé ocelářské firmy Mannesmann. Ta ze zámku vytvořila rekreační zařízení, později sloužící oddílům SS.[2]
Po druhé světové válce byl zámek sice vrácen rodině Růžičkových, v roce 1948 byl však znárodněn. Poté fungoval jako domov důchodců, později zde měla sídlo vojenská posádka. Po jejím odchodu v roce 1970 začala devastace areálu.[2] V roce 1995 získala zámek v restituci Kateřina Ebelová. Poničenou památku prodala za 700 tisíc korun nizozemské firmě Obrození, s.r.o., která však do její záchrany neinvestovala. Začaly se tak propadat některé střechy a stropy místností.[5] V 90. letech střechu také poničil požár.[6]
Památkáři naléhali na nizozemské majitele, aby zámek opravovali, nebo prodali. V listopadu 2011 jej koupilo sdružení Via Tempora Nova za cenu necelých dvou milionů korun.[6] Podle fotodokumetace Památkového katalogu z 20. května 2020 dosud podstatné práce pro záchranu stavby neproběhly a zámek je stále bez střech. [7]
Záchrana zámku
Sdružení Via Tempora Nova uvádí odhady celkových nákladů v rozmezí od 284 milionů [8] do 600 milionů korun.[6] Jeho zástupci věří, že finance získají díky pomoci kraje, státu i Evropské unie či Norských fondů. První dotaci ve výši půl milionu korun získalo sdružení v roce 2013 od Ústeckého kraje.[9]
První kroky k záchraně zámku začali členové sdružení podnikat již v roce 2012. Tehdy nechali vysekat náletové dřeviny a křoví na nádvoří i v někdejším zámeckém parku, dosahující výšky několika metrů. Díky tomu objevili barokní kašnu, o jejíž existenci do té doby nevěděli. Na obnově parku se sdružením spolupracuje botanik Václav Větvička.
Ze známých osobností se do podpory sdružení zapojili např. i herec Luděk Munzar, kytarista Štěpán Rak nebo houslista Jaroslav Svěcený, který na zámku založil tradici benefičních koncertů Lipovské hudební slavnosti.[6]
Zajímavost
Zámek má sedm schodišť, jejichž počet tak odpovídá počtu dnů v týdnu, dále dvanáct komínů, kterých je stejně jako měsíců v roce, 52 pokojů jako je týdnů a 365 oken a dveří jako je dnů v roce.[6]
Galerie
Průčelí (2005) Portál se znakem (2005) Cesta podél zámku (2006) Severovýchodní křídlo (2006) Průčelí (2006) Nádvoří (2006) Alej v zámeckém parku (2006) Průčelí s cestou (2008) Severovýchodní křídlo (2010) Průčelí (2010) Severovýchodní křídlo (2010) Zámecký park (2010) Nádvoří (2010) Místnost v přízemí (2010) Průčelí (2010) Pohled z parku (2015) Pohled z parku (2015) Průčelí a severovýchodní křídlo (2016) Nový park severně od zámku (2015) Park mezi zámkem a rybníkem (2015) Zámecký rybník (2015)
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-19]. Identifikátor záznamu 136981 : Zámek Lipová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Zámek Lipová, Monumnet.npu.cz, cit. 19. 11. 2014
- Johann F. Procházka: Topografisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, zugleich Adressenbuch sämmtlicher bei demselben angestellten Beamten, des Forstpersonals u.s.w. Prag 1880, s. 329-330, dostupné online
- Pobytová přihláška rodiny Růžičků
- Historie - zámek Lipová [online]. Via Tempora Nova. Dostupné online.
- Nadšence už stála záchrana zámku miliony, a to teprve vyčistili park. iDNES.cz [online]. 2012-6-20. Dostupné online.
- https://pamatkovykatalog.cz/zamek-15592721
- Základní finanční rozvaha zámku Lipová. www.viatemporanova.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online.
- Zámek Lipová, finalista ankety o záchranu, se dočká prvních oprav. iDNES.cz [online]. 2013-7-26. Dostupné online.
Literatura
- FIEDLER, Josef: Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. Rumburg 1898
- RAPIN, Jan. Zámek Lipová & Salmové. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2015. ISBN 978-80-906136-0-7.
- RAPIN, Jan; HENSCHELOVÁ, Hana; HENTSCHEL, Werner; TLUSTÝ, Jaromír. Zámecký Park Lipová. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2016. ISBN 978-80-906136-1-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lipová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je barokní zámek Lipová
- Internetové stránky občanského sdružení Via Tempora Nova