Lipí (Manětín)

Lipí (německy Lippen) je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Manětín. Katastrální území Lipí u Manětína zaujímá 730,97 ha[2] a PSČ části adres je 331 62 a zbytku 331 01. V roce 2011 zde trvale žilo jedenáct obyvatel.[3]

Lipí
Lipí v pohledu z dáli
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°58′6″ s. š., 13°13′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel11 (2011)[1]
Katastrální územíLipí u Manětína (7,31 km²)
PSČ331 01
Počet domů16 (2011)[1]
Lipí
Další údaje
Kód části obce91481
Kód k. ú.691488
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1169.[4]

Přírodní poměry

Ves Lipí leží v novoměstském polesí v přírodním parku Manětínská, 2 km jižně od Manětína. Horní Lipí leží na východním svahu Kněží hory v nadmořské výšce 490 m, Dolní Lipí pak v údolí Malého potoka v nadmořské výšce 450 m. Lipí sousedí na severu s Manětínem, na severovýchodě se Švendovým Mlýnem a na jihovýchodě s Radějovem.

Doprava

Přes Lipí prochází zelená turistická trasa 3604 a červeně značený místní okruh č. 9200. V Horním Lipí začíná žlutá turistická trasa 6679 vedoucí do Nečtin.

Pamětihodnosti

  • Socha sv. Kryštofa s Ježíškem z doby kolem roku 1740 sestávajícím ze dvou částí - pískovcového soklu a samotné sochy na erbovním podstavci. Celková výška cca 4 m. Stojí 1 km severovýchodně od vsi Lipí, po levé straně silnice ve směru do Manětína. Na toto místo byla přemístěna po roce 1872, kdy byl při povodni zničen mostek u cca 6 km vzdáleného Čoubova mlýna na soutoku Střely a Manětínského potoka, který měla symbolicky chránit. Je zapsána jako nemovitá kulturní památka pod číslem 1401.
  • Podél potoka Kačina se dochovaly stopy po těžbě sekundárních ložisek Zlata. Dokladem těžby jsou rýžovnické sejpy podél horní části toku, stopy šachet a pozůstatky rybníčků na zadržování dešťové vody na převýšených terasách a těžní rýhy, které se vyskytují od střední části toku až po soutok s Malým potokem. Rýhy jsou hluboké až deset metrů a jejich délka přesahuje i 200 metrů.[5]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 250.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316.
  5. ROVNEROVÁ, Taťána. Těžba zlata na Manětínsku. Acta rerum naturalium. 2012, roč. 12, s. 112–113. Dostupné online [PDF online]. ISSN 2336-7113.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.