Lineární písmo A

Lineární písmo A se vyvinulo z písma hieroglyfického, nejstarší doklady jím psané jsou ve Faistu z doby okolo roku 1900 př. n. l., což je doba, kdy se ještě souběžně používalo hieroglyfické písmo. Na nápisech z Malie lze nalézt hieroglyfický zápis, na druhé straně pak zápis v lineárním písmu A. Lineární se nazývá proto, že jeho znaky se nekreslily souvislými tahy, ale ryly se krátkými čarami v liniích[1]. Rozšířením je lineární písmo A doloženo mnohem méně (zhruba 350 nápisných dokladů) než jemu příbuzné lineární písmo B.

Z lineárního písma A (ale i jiných zdrojů) se vyvinulo písmo kypersko-mínojské. To by mělo pomoci k jeho vyluštění, nicméně kypersko-mínojský jazyk není znám, takže teoretické čtení textů písma A nelze nijak ověřit. Ačkoli písma A a B sdílejí mnoho symbolů, aplikování slabik lineárního písma B na lineární písmo A produkuje slova nesouvisející s žádným známým jazykem. Předběžně zjištěná struktura písma neodpovídá hláskovému utváření indoevropských jazyků, hypoteticky se proto tvrdí, že jazyk lineárního písma A je některý z rodiny neindoevropských středomořských jazyků, mezi něž patří například karština, jazyk Etrusků či Sumerů[1]. Málo pravděpodobné jsou hypotézy, že se pod lineárním písmem skrývá řečtina, chetitština, nebo jazyk Luvijců, blízkých etnických příbuzných Chetitů[1].