Michael Ventris
Michael Ventris (12. července 1922 – 6. září 1956) byl anglický architekt a amatérský filolog. Zasloužil se o rozluštění lineárního písma B roku 1952 a tím k zásadnímu pokroku v poznání mykénské civilizace, kolébky kultury starověkého Řecka.
Michael Ventris | |
---|---|
Narození | 12. července 1922 Wheathampstead |
Úmrtí | 6. září 1956 (ve věku 34 let) Londýn |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Alma mater | Stowe School |
Povolání | jazykovědec, architekt a klasický učenec |
Ocenění | Kenyon Medal (1959) důstojník Řádu britského impéria |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Ventris měl od dětství talent na jazyky, naučil se nejdříve polsky (matka byla poloviční Polka) a pak další jazyky. Po střední škole se rozhodl pro studium architektury, do kterého ale zasáhl počátek druhé světové války a bitva o Anglii. Ventris nastoupil do armády, kde působil jako letecký navigátor. Školu dokončil v roce 1948 a pak nastoupil jako architekt nových školních budov na ministerstvo školství.
Zájem o nerozluštěné mykénské a další písma u něj již ve 14 letech vzbudila přednáška slaveného objevitele krétského Knóssu Arthura Evanse v roce 1936. Výsledkem jeho systematického zájmu byl článek o krétském písmu, který v jeho 18 letech publikoval prestižní americký archeologický časopis. Znovu se k tématu vrátil až po dokonční studia a v roce 1950 publikoval zprávu o stavu bádání egejských písem, kterou sestavil na základě dotazníku rozeslaného významným světovým badatelům v dané oblasti. Tuto zprávu označil za svůj poslední příspěvek k dané problematice, což tak bylo chápáno i ze strany odborníků, mezi které jako laik nebyl počítán.
Přes toto prohlášení se však v letech 1950–1952 systematicky věnoval luštění lineárního písma B, ale zjištěné poznatky si nenechával pro sebe a pravidelně s nimi seznamoval další badatele. Přesto to byl právě Ventris, komu se písmo podařilo rozlušit. Svůj výzkum založil na matematicko-statistické analýze znaků a výsledky pak aplikoval na předpokládané krétské místní názvy v textu. Překvapivě tak zjistil, že text je psán řecky, protože 16 let vycházel z Evansovy teze, že Kréťané byli neřečtí příbuzní Etrusků.
Na dalším luštění písma spolupracoval Ventris s mladým filologem Johnem Chadwickem. Jimi publikovaným závěrům se dostalo širšího přijetí až na základě nových tabulek nalezených americkým archeologem Carlem Blegenem v Pylu roku 1952. Výsledky svých výzkumů oba mladí badatelé publikovali v roce 1955 pod názvem Documents in Mycenaean Greek (Dokumenty v mykénské řečtině).
Michael Ventris zemřel již následujícího roku na následky dopravní nehody. Metody a výsledky jeho rozluštění se pak ještě staly předmětem vědeckých sporů, ale nakonec byla jejich správnost uznána.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Ventris na Wikimedia Commons
Literatura
- publikace autora
- (anglicky) Ventris, Michael and Chadwick, John. Documents in Mycenaean Greek. [s.l.]: Second edition (1974). Cambridge UP, 1956. ISBN 0-521-08558-6. (anglicky)
- (anglicky) Ventris, Michael. Work notes on Minoan language research and other unedited papers. [s.l.]: Edizioni dell'Ateneo 1988 Roma, 1988. (anglicky)
- monografie
- BATONĚK, Antonín. Zlatá Egeis. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969.
- Mojdl, Lubor: Encyklopedie písem světa I – Písma Evropy, Kavkazu a helénské oblasti. Praha. 2005 (str. 101)
- (anglicky) Chadwick, John. The Decipherment of Linear B. [s.l.]: Second edition (1990). Cambridge University Press, 1958. ISBN 0-521-39830-4. (anglicky)
- (anglicky) Robinson, Andrew. The Man Who Deciphered Linear B: The Story of Michael Ventris. [s.l.]: Thames & Hudson Ltd, 2002. ISBN 0-500-51077-6. (anglicky)
- (anglicky) Simon Tetlow, Ben Harris, David Roques and A. G. Meredith – Michael Ventris Remembered (Stowe School, 1984)