Lilli Hornigová

Lilli Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem – 17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.

Lilli Hornigová
Narození22. března 1921
Ústí nad Labem
Československo Československo
Úmrtí17. listopadu 2017 (ve věku 96 let)
Providence
Spojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíselhání orgánů
Alma materBryn Mawr College (do 1942)
Harvardova univerzita (do 1943)
PracovištěTrinity Washington University
Manžel(ka)Donald Hornig (1943–2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do židovské rodiny českých Němců.[1] Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemikem a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou.[2] V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat do Spojených států. Usadili se ve státě New Jersey.

V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce).[3] Právě zde se poznala s Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Hornig byl uznávaným chemikem[2] a v manželství se jim později narodily čtyři děti.

Hornigovi a projekt Manhattan

Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.[2]

Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi,[2] Harrymu S. Trumanovi.

Další působení

Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti , např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.

Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut.[3] Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.

Reference

  1. ROBERTS, Sam. Lilli Hornig, 96, Dies; A-Bomb Researcher Lobbied for Women in Science. The New York Times [online]. 2017-11-21 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
  2. KRSEK, Martin. Ústecká atomová stopa. Příspěvky k ústecké vlastivědě. 2016, čís. 13, s. 58–62.
  3. KRSEK, Martin. Destrukce ji nepřekvapila. Rodačka z Ústí pracovala na bombě pro Nagasaki. iDNES.cz [online]. 6. 8. 2015 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lilli Hornig na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.