Licko-krbavská župa

Licko-krbavská župa (chorvatsky Ličko-krbavska županija, maďarsky Lika-Korbava vármegye) byla nejjižnější župa bývalého Chorvatsko-slavonského království a celého Uherska. Existovala mezi roky 1886 a 1918. V současnosti je naprostá většina župy součástí Chorvatska, až na malou část kolem vesnice Zavalje, která je dnes součástí Bosny a Hercegoviny. Župa se jmenovala podle historických území Lika a Krbava, které se na jejím území rozkládají. Jejím hlavním městem byl Gospić.

Licko-krbavská župa na mapě bývalého Chorvatsko-slavonského království
Znak Licko-krbavské župy

Podle sčítání lidu v roce 1910 zde žilo 204 710 obyvatel, tedy asi čtyřikrát více než v současné Licko-senjské župě. Z toho bylo asi 104 036 obyvatel (50,82 % obyvatelstva župy) srbské národnosti, 100 346 (49 %) chorvatské národnosti a 328 (0,16 %) maďarské národnosti. Rozloha župy byla 6 211 km². Zahrnuje celé území současné Licko-senjské župy a území opčiny Gračac v Zadarské župě, ale zároveň i část území kolem vesnice Zavalje, tehdy ještě samostatné opčiny, která připadla městu Bihać v Bosně a Hercegovině.

Licko-krbavská župa se dělila na devět kotarů (bývalá správní jednotka v Chorvatsko-slavonském království podobná okresu), které se dělily na 31 opčin:

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lika-Korbava vármegye na maďarské Wikipedii a Ličko-krbavska županija na chorvatské Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.