Libočany (zámek)

První písemná zmínka o libočanské tvrzi, kterou nechal postavit pravděpodobně Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, pochází z roku 1595. Po tomto roce se vystřídala řada majitelů: Jan Valdemar z Valdštejna, Kryštof Doupovec z Doupova (1619) a jeho syn Vilém, Jaroslav Bořita z Martinic, Florián Dětřich Žďárský (1623), Maxmilián ze Schönfeldu (1653), Petr Příchovský z Příchovic (1665) a rytíři z Janinallu (1690), od kterých ji roku 1740 koupil Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu. Ten nechal tvrz zbořit a na jejím místě okolo roku 1770 postavit pozdně barokní zámek s parkem, kostelem Všech svatých a farou. Panství potom zdědila jeho manželka Anna Marie se svým bratrem Františkem Antonínem z Weinbergeru. Poté se majitelé opět rychle střídali. Nejprve je zdědil Václav Jeník z Gamsendorfu, který je prodal v roce 1806 Josefu Schreiterovi ze Schwarzenfeldu. Dalšími vlastníky byli hrabě Kurzrock z Wellingsbütellu (1850), žatecký advokát Jan Damm (1861), továrník Jan Münzberg a od roku 1925 František Weinhardt.[2]

Po znárodnění byly v zámku v roce 1954[3] zřízeny byty zaměstnanců státního statku. V letech 1961–1966 zde byl umístěn depozitář Okresního archivu v Lounech.[4] Od roku 1967 jej využívala Ústřední správa geodézie a kartografie jako archiv starých map.[2] Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v roce 2015 byl nucen vzhledem k restituci zámku k vystěhování svého depositáře z Libočan do budovy zeměměřického úřadu v Pardubicích.^[zdroj?!]

Od podzimu 2015 započalo Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty v Břevnově s postupným přebráním velkostatku v Libočanech u Žatce od dosavadních nájemců a v hospodářské činnosti se pustilo do obnovy chmelařství a vedle obnovy chmelnic a jejich zázemí dostala hospodářská správa kláštera na starosti rovněž správu zámku a jeho areálu, dále hospodářského dvora i bývalého pivovaru v Libočanech.[5] U příležitosti akce pochodu Václava Hájka z Libočan konané 18. června 2016 se rozhodlo Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty spolu s Národním archivem a obcí k uspořádání výstavy nazvané Benediktini a Libočany, která byla přístupná téhož dne na libočanském zámku.[6]

Zámek je obdélná, jednopatrová budova s mansardovou střechou a tříosým rizalitem ve středu západního průčelí. Fasády jsou členěné pilastry a zdobí je bohatá rokajová výzdoba. Místnosti v patře mají stropy s fabionem a štukovými rámci. Dochovaly se rokokové dveře a kamna. V jedné rohové místnosti se také dochovala původní rokoková štuková výzdoba a malované květinové dekorace a galantní scény pravděpodobně od malíře Jana Václava Tschöppera.[7]