Libice nad Doubravou

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1146. Předpokládá se však, že byla založena již v 10. století na Libické stezce, kupecké stezce, která spojovala Čechy s Moravou. Původně byla v obci tvrz obývaná strážci stezky v čele s Ljubjatou, od jehož jména je pravděpodobně odvozen název jak obce, tak stezky. Po změně trasy stezky ztratila Libice na významu.

Asi roku 1148 kníže Vladislav II. potvrdil darování Libického újezdu spolu s Libicí nad Doubravou olomouckému kostelu. Farní ves měla velký význam, který ale poklesl založením Chotěboře. Před dobou husitství patřila obec ke klášteru ve Vilémově, později jako zástavní majetek Trčkům z Lípy k hradu Lichnici a Lipnici. V 16. století pak ke Světlé nad Sázavou.

Ke Světlé nad Sázavou patřila obec do roku 1597. Poté k panství Nový Studenec a často měnila majitele (Vlachyňové z Říčan, z Náchoda, z Roupova, Kustošové za Zubří a Lipky)

Kolem roku 1700 koupil Libici Karel Josef Zumsand ze Sandbergu a vytvořil zde nový statek, ke kterému patřil Horní Sokolovec, Dolní Sokolovec a Libická Lhotka. Roku 1709 získává statek Václav Rudolf Haugvic z Biskupic, který zde staví zámek. Jako majitel následuje František Jáchym Haugvic z Biskupic a následně obec střídá majitele z rodů Kustošů ze Zubří, Metternichů a Buttlerů.

V roce 1741 obec spravoval Ferdinand Adam Kustoš ze Zubří, pak se majitelé rychle střídají. Roku 1759 obec vlastní Václav František Heymerle, a v roce 1775 od Laryšů ze Lhoty kupuje statek Antonín Leopold Boleslavský z Rittersteinu.

7. září 1795 byla obec povýšena dekretem Františka II. na městys. Stalo se tak na základě žádosti majitele rytíře Benedikta Rafaela z Rittersteinu, syna majitele obce. V té době se tu pořádaly dva výroční a čtyři dobytčí trhy.

Rittersteinům patřila Libice až do roku 1907, kdy zemřela Emilie Boleslavská z Rittersteinu a majetek přešel na jejího synovce L. Karla Gürtlera z Kleebornu. Od posledního majitele Jaroslava Hostana byl v roce 1948 majetek převzat státem. Starožitnosti, hlavně zbraně ze zámku byly převezeny do Žlebů a do Prahy. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

V polovině 19. století měla obec dva hostince, mlýn s pilou, vinopalnu, pivovar, draslovnu a ovčín. Koncem 19. století přibyla brusírna skla, cihelna, další dva mlýny a pila.

V letech 1976-1990 sem patřil jako místní část Bezděkov.[3] Od 1. července 1985 sem přísluší jako místní část vesnice Barovice.[4]

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[5]

Obec Libice nad Doubravou v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[6] Obec Libice nad Doubravou v roce 2013 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za podporu využívání volného času.[6] Obec Libice nad Doubravou v roce 2014 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění diplom za plnohodnotnou péči o místní části.[6]

Západně od vesnice se nachází přírodní rezervace Svatomariánské údolí.

• Kostel sv. Jiljí - nejstarší památka v obci, první písemná zmínka je z 12. století. Jeho střední je část je románského původu. V kostele je křtitelnice údajně ze 14. století. U kostelní zdi jsou památné náhrobní kameny (jeden z 16. století).
• Slavníkovské hradiště - archeologická lokalita, archeologickými výzkumy bylo datováno do 10. století
• Barokní zámek - původně z 18. století, v 19. století byl rozšířen a pseudogoticky přestavěn. Nyní je v zanedbaném stavu, ale protože má nového vlastníka, očekává se, že bude opraven.
• Pilnův statek - z konce 18. století, rekonstruovaný v roce 1869. Obec jej v roce 1996 zakoupila s cílem ho uchovat jako poslední typické selské stavení. S přispěním státu se záměr zdařil a dnes slouží jako turistická ubytovna a centrum místní kultury. Stodola je upravena pro pořádání společenských a kulturních akcí, např. koncertů, i soukromých akcí, jako jsou svatby, oslavy jubileí apod.

• Libice nad Doubravou
• Barovice
• Chloumek
• Kladruby
• Křemenice
• Lhůta
• Libická Lhotka
• Malochyně
• Nehodovka
• Spálava

• Čeněk Jůzl († 1916) - kněz, národní buditel a divadelní ochotník
• Jiří Horník (1916-1961) - malíř