Lišaj vrbkový

Obývá eurosibiřskou oblast, je rozšířen po celé Evropě a v některých částech Asie.
Vyskytuje se v široké paletě biotopů od luk, pasek a okrajů vodotečí až po kulturní stepi, zahrady a parky. Široký je také vertikální areál rozšíření – od nížin až po úpatí hor (například ve slovenských Tatrách).[1]

Sbírkový exemplář (samec)
(svrchní a spodní pohled)

Jedná se o středně velkého lišaje s dokonale aerodynamicky tvarovaným tělem. Přední křídlo dosahuje délky 25–32 mm. Základní barva obou párů křídel je svrchu i zespodu růžová, dominantní barvou je ale olivově žlutozelená, která v příčných pásech překrývá líc i rub křídel i trupu. Zhruba uprostřed lícní strany předních křídel je drobná bílá párová skvrnka. Při kořeni zadních křídel se rozkládá černá plocha, někdy zasahující i polovinu plochy křídla. Na hřbetní straně olivově zelené hrudi jsou 4 podélné růžové čáry, zadeček je seshora olivově zelený s tmavě růžovým podélným pruhem uprostřed, který se na špičce zadečku rozšiřuje. Nohy a tykadla motýlů jsou bělavé, oči jsou zelené. Samci dorůstají menších rozměrů než samičky a jejich tykadla jsou jemně hřebenitá.

V ČR žije také podobný druh, lišaj kyprejový. Od toho se lišaj vrbkový liší celistvější, méně vykrojenou plochou předních křídel a cca o polovinu větší velikostí.

Vajíčka jsou hladká, zelená, mírně oválná.

Housenky lišaje vrbkového jsou v mládí zelené, v 5. instaru mění barvu na šedohnědou s jemným černým žilkováním. Na 4. a 5. článku jsou hnědé, bíle obroubené skvrny v podobě očí. Na konci těla je krátký, černohnědý růžek. Před kuklením mohou housenky měřit 8–9 cm.[2] Svým vzezřením a pohyby v případě ohrožení mimetuje housenka malého hada.[4]

Kukla je okrově hnědá, matně lesklá. Okolo abdominálních článků má drobné trnité výrůstky.[1]

V České republice tvoří dvě generace. První generace létá v květnu a červnu, vzácnější druhá pak v srpnu. Dospělci se přes den ukrývají v podrostu, aktivní jsou od večera až zhruba do půlnoci, vyhledávají květy vrbek, vrbovek, zimolezů a hadinců, ze kterých v letu sají nektar. V zahradách je lze zastihnout na květech plamenek.[2]

Housenky se líhnou z jednotlivě kladených vajíček a lze je zastihnout od července do září. Jejich živnými rostlinami jsou především vrbka úzkolistá, netýkavka nedůtklivá, různé druhy svízelů, ale také vinná réva. Konzumují také netýkavku žláznatou,[5] která je v ČR invazivní. Přes den zůstávají housenky skryté u paty rostlin. Kuklí se při zemi v řídkém zámotku mezi suchými zbytky vegetace.[1][2]

Přezimujícím stádiem je nevylíhnuvší se kukla první generace.[3]

• 
  Lišaj vrbkový – čelní pohled
• 
  Detail vajíčka
• 
  Mladá housenka
• 
  Dorostlá housenka v obranném postoji
• 
  Kukla