Lhota (Mladošovice)

Lhota je rozlehlá vesnice patřící pod obec Mladošovice (okres České Budějovice), do roku 1960 hustě obydlená. Leží však mimo hlavní silniční trasy, a tak v šedesátých letech nastal silný odchod lidí do měst a vesnice postupně dostala rekreační charakter. V roce 2011 zde trvale žilo 94 obyvatel.[2] Ve vesnici jsou převážně rekreační chalupy, v její těsné blízkosti jsou rekreační chaty.

Lhota
Kaplička na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMladošovice
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°55′4″ s. š., 14°41′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel94 (2011)[1]
Katastrální územíLhota u Vlachnovic (4,34 km²)
PSČ373 12
Počet domů67 (2011)[1]
Lhota
Další údaje
Kód části obce183245
Kód k. ú.783242
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemědělským obhospodařováním pozemků se zabývá jedna velká společnost a dva menší zemědělské závody. Rybníky obhospodařuje rybářská společnost z Třeboně. Nezemědělskou činnost reprezentují dva hostince

Historie
Katastrální území Mladošovic

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1371.[3]

Tak jako všechny vesnice ležící poblíž Třeboně i Lhota nejdříve patřila k třeboňskému panství pánů z Rožmberka, později se dostala k augustiniánskému klášteru v Borovanech, ale po zrušení kláštera opět patřila k třeboňskému panství, které patřilo knížeti Schwarzenberkovi. Už ve středověku zde byla objevena méně kvalitní železná ruda, jejíž těžba ve velkém začala až v 19. století. V té době sem přišlo a postavilo domky mnoho havířů z Čech i z ciziny, kteří po zrušení dolů dojížděli za prací až do horního Štýrska, hlavně do Eisenerzu . V roce 1900 zde byla založena jednotřídní škola. Obcí procházela stará spojovací cesta zvaná Cikánka z Rakouska k Českým Budějovicím ke Zlaté stezce. Do roku 1948 patřila obec do okresu Třeboň, do roku 1960 do okresu Trhové Sviny, od té doby je v okrese České Budějovice.

Zajímavosti

Lhota je jedním příkladem jihočeské vesnické zástavby: Jednotlivé usedlosti byly řídce rozestavěné okolo rozlehlé návsi s rybníkem a kaplí. Mnohé domy si uchovaly znaky jihočeského baroka.

Ve Lhotě si postavil vilu Jan Kojan, jihočeský malíř, jenž šeď povýšil na barvu. Kvůli němu Lhotu navštívil spisovatel Ladislav Stehlík a byl překvapen originálními názvy zdejších rybníků, které pocházejí od jmen zdejších usedlíků: Bečkovák, Vinckovák, Herdovák, Leštinovák, Hubáčkovák, Vlachnovák.

Osobnosti
  • Jan Kojan, akademický malíř, žil zde a v roce 1951 zde zemřel.
  • František Řežab, jenž se zasloužil o rozvoj obce - zemřel zde v roce 1935 ve věku 100 let.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 168.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.