Lev Kopelev

Lev Zinovjevič Kopelev (rusky лев зиновьевич копелев[1]; 9. dubna 1912 Kyjev18. června 1997 Kolín nad Rýnem) byl sovětský spisovatel, disident a humanista.

Lev Zinovjevič Kopelev
Lev Kopelev (po 1980)
Rodné jménoЛев Залманович Копелев
Narození27. březnajul. / 9. dubna 1912greg.
Kyjev
Úmrtí18. června 1997 (ve věku 85 let)
Kolín nad Rýnem
Místo pohřbeníDonský hřbitov
Povoláníesperantista, spisovatel, vysokoškolský učitel, literární kritik, životopisec, literární historik, publicista a voják
Alma materKolínská univerzita
Charkovská univerzita
OceněníCena Friedricha Gundolfa (1980)
Mírová cena německého knižního obchodu (1981)
Státní cena Severního Porýní-Vestfálska (1991)
Goetheho zlatá medaile (1993)
Řád Vlastenecké války 2. třídy
 více na Wikidatech
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka)Raisa Davidovna Orlova-Kopeleva
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a působení

Pocházel z židovské středostavovské rodiny, která se roku 1926 přestěhovala do Charkova. Tam studoval ruštinu a němčinu a jako nadšený komunista začal psát do novin. Roku 1929 byl poprvé zatčen pro podezření z trockismu, pracoval v závodním rozhlase, roku 1935 promoval v Moskvě jako germanista a od roku 1938 přednášel ve Filosofickém ústavu literaturu. Roku 1941 se přihlásil jako dobrovolník do armády a protože uměl dobře německy, působil jako překladatel a propagandista. Když roku 1945 přišel s Rudou armádou do Východního Pruska, ostře kritizoval ukrutnosti na civilním obyvatelstvu. Byl odsouzen za „buržoasní humanismus“ na 10 let vězení. V táboře se seznámil s Alexandrem Solženicynem, který ho zobrazil jako Lva Rubina v románu V kruhu prvním. v roce 1954 byl propuštěn a 1956 rehabilitován, pracoval v ústavu dějin umění a zasadil se o publikaci Solženicynovy povídky Jeden den Ivana Děnisoviče. Vydal také knihu o Jaroslavu Haškovi.

Roku 1968 protestoval proti pronásledování disidentů a okupaci Československa, byl vyloučen z komunistické strany a propuštěn ze zaměstnání. Od roku 1977 nesměl učit ani publikovat, 1980 dostal povolení ke studijnímu pobytu v Německu a 1981 byl zbaven sovětského občanství. Učil na univerzitě v Kolíně nad Rýnem a zabýval se německo-ruskými styky. Roku 1990 byl opět rehabilitován a mohl navštívit Rusko, zůstal však do smrti v Německu. Zasazoval se o německo-ruské sblížení a o dodržování lidských práv a byl oceněn řadou vyznamenání.

Odkazy

Reference

  1. 21. Лев Зиновьевич Копелев (Михаил Самуилович Качан) / Проза.ру. www.proza.ru [online]. [cit. 2016-12-02]. Dostupné online.

Literatura

  • L. Kopelev, Rusko - obtížná vlast. Brno: Doplněk 1997
  • BÖLL, Heinrich; KOPELEW, Lew. Warum haben wir aufeinander geschossen?. 1. vyd. Bornheim-Merten: Lamuv-Verlag 222 s. Dostupné online. ISBN 3-921521-29-7, ISBN 978-3-921521-29-8. OCLC 9083947

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.