Letopisy jar a podzimů

Letopisy jar a podzimů (čínsky v českém přepisu Čchun-čchiou, pchin-jinem Chūnqiū, znaky 春秋) jsou jednou z pěti knih konfuciánského kánonu. Jde o nejstarší čínskou datovanou kroniku,[1] která zachycuje událostí z doby vlády dvanácti knížat ve státě Lu v letech 722–481 př. n. l. Za její redaktora je tradičně považován Konfucius.[2] Doslovný přepis názvu díla znamená Jaro-podzim (resp. Jara a podzimy). Jde o metonymii pro roky, takže se název překládá jako Letopisy.[2] Z díla Konfuciova žáka Mencia víme, že podobné anály se vedly i v jiných čínských státech, ale nedochovaly se. Časový rámec záznamů se někdy používá pro datování období Jar a podzimů, kterému propůjčil své jméno.

Letopisy jar a podzimů
AutorKonfucius
Původní název春秋
Jazykčínština
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letopisy jar a podzimů, 7.-8. století
Stránka z komentáře Cuo-čuan

Obsah a forma díla

Tematicky se dílo zaměřuje na události důležité pro stát, jako jsou přirozená i násilná úmrtí vládců, otázky nástupnictví, uzavírání dohod, vojenské nájezdy, trestné výpravy, stavby měst a živelní pohromy, ale i zlověstná a šťastná znamení, zatmění slunce atp.[2] Zápisy v knize jsou však podávány stručně, neosobně a stereotypně jako mechanický výčet událostí řazených bez vnitřní spojitosti. Letopisy tak ani obsahově a ani formálně zdaleka nedosahuje úrovně Knihy dokumentů (Šu-ťing).[1]

Komentáře k dílu

Za to, že byly Letopisy zařazeny do konfuciánského kánonu, vděčí jednak předpokládanému Konfuciovu autorství, jednak (a to především) dodatečným komentářům, které události v knize zapojují do širších souvislostí. Tím byly Letopisy povýšeny na historický pramen nejvyššího významu, neboť díky těmto komentářům jsou události popsány ve vzájemné spojitosti a kauzálnosti.[1]

V době Chan (206 př. n. l.-220 n. l.) bylo ke knize známo pět komentářů:

Z těchto komentářů se dochovaly jen poslední tři a ty tvoří dodnes velkou část konfuciánské mravoučné tradice. Nejdůležitější z nich je Cuoův komentář, jehož autorem je podle tradice soudní zapisovatel státu Lu Cuo Čchiou-ming (čínsky pchin-jinem Zǔo Qīumíng, znaky 左丘明), žijící v 5. století př. n. l. Skutečný vznik komentáře se ale klade do Období válčících států (475-222 př. n. l.)[2] Na rozdíl od ostatních dochovaných komentářů, které jsou jednoduchými soubory otázek a odpovědí, prostřednictvím kterých se objasňuje obsah Letopisů, je Cuoův komentář vlastně samostatnou kronikou, ve které jsou s vysokou stylistickou úrovní doplněna strohá fakta z Letopisů o řadu dalších zpráv, událostí a okolností. Dílo je napsáno živým jazykem blízkým hovorové řeči a obsahuje i metafory, dialogy a anekdotické příběhy.

Reference
  1. Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 2., Odeon, Praha 1967, str. 386-387
  2. Úvod do dějin čínského písemnictví a krásné literatury 1., Karolinum, Praha 2007, str. 40-45

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.