Hvězda (letohrádek)

Letohrádek Hvězda (německy Schloss Stern) je renesanční letohrádek v oboře Hvězda v Praze-Liboci, vzdálený asi 7 km západně od středu města v městské části Praha 6. Je originálním příkladem české renesanční architektury.

Královský letohrádek Hvězda
Letohrádek Hvězda, čelní pohled
Účel stavby

Královský lovecký letohrádek

Základní informace
Slohrenesance
ArchitektiJuan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut
Výstavba1555 až 1558
Přestavbapolovina 19. století, osmdesátá léta 20. století
Stavebníkčeský král Ferdinand I.
Současný majitelčeský stát
Poloha
Adresaulice, č.p., Praha 6 - Liboc, Česko Česko
Nadmořská výška390 m
Souřadnice50°5′0″ s. š., 14°19′34″ v. d.
Další informace
Kód památky11722/1-1500 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Letohrádek Hvězda, obora a bojiště Bílá Hora)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Pohled na letohrádek a oboru z Bílé Hory
Kámen s citátem A. Bretona. Foto: Jana Stejskalová
Letohrádek Hvězda v noci

Oboru Hvězda v lese Malejově nad vsí Liboc zřídil roku 1530 král Ferdinand I., který ji později nechal obehnat zdí. Tehdy byla ještě zvána prostě Nová královská obora.

Letohrádek Hvězda byl postaven v letech 1555 až 1558 podle plánů králova mladšího syna, rakouského arcivévody Ferdinanda Tyrolského, dlouholetého místodržícího v Čechách. Ferdinand Tyrolský sám položil základní kámen k letohrádku 27. června 1555. Stavbu prováděli nejprve Juan Maria Avostalis del Pambio a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut.

Letohrádek byl v roce 1952 přestavěn a do roku 1996 zde bylo Muzeum A. Jiráska a M. Alše. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek.

U příležitosti výstavy k 450. výročí založení letohrádku v roce 2005, byl v areálu instalován pamětní kámen, připomínající návštěvu francouzského surrealisty André Bretona v roce 1934, s úryvkem z jeho románu L'amour fou / Šílená láska a vytesaným autografem:

À flanc d'abîme, construit en pierre philosophale, s'ouvre le château étoilé.
Na okraji propasti se otvírá zámek, postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy.
(přeložil Zbyněk Havlíček)

Popis

Dvoupatrový letohrádek na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy (díky kterému získal své jméno) patří do skupiny tzv. filosofických staveb a uvnitř vyniká bohatou štukovou výzdobou. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.

„ [1600] Odtud jsme odjeli si prohlédnout Hvězdu, což je zámek uprostřed parku, který náleží císaři. Zámek je zbudován v podobě hvězdy a má tři podlaží, z nichž prvé a druhé se navzájem podobají; je v nich po šesti místnostech se šesti chodbami, jež je spojují, kdežto poschodí třetí tvoří jediná veliká síň bez jediného sloupu, rovněž ve tvaru hvězdy. Aleje parku jsou převelice široké a je tam velké množství zvěře, mezi jiným divocí tuři nadměrné velikosti a černé srsti. “
—  Pierre Bergeron[1]

Odkazy

Reference
  1. FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 62.

Literatura
  • BAŽANT, Jan a BAŽANTOVÁ, Nina. Vila Hvězda v Praze, Festinalentepress, 2013 Praha ISBN 978-80-260-4607-3.
  • DOBALOVÁ S., HAUSENBLASOVÁ J., MUCHKA I. P., PURŠ I., Hvězda, Arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu, 571 s., Artefactum Praha, 2014, ISBN 978-80-86890-66-1
  • KOBRLOVÁ, Z. (ed). Já, Hvězda. Průvodce renesanční perlou střední Evropy. Praha, Památník národního písemnictví, 2014.
  • MÁDL, Karel Boromejský. Z Prahy a z Čech : Kostel sv. Jiří, Potvorov, Prašná brána, Hvězda, Fresky v Týnském dvoře. Praha: Bursík & Kohout, 1890. Dostupné online. - kapitola Hvězda.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.