Lesní železnice Katarínka

• 1997 - začátky LŽK inspirované památníkem pana Rendeka, kterým se inspirovali Ján Dalák, Ing. Ivan Růžek a Róbert Růžek [1]
• 1998 - získání čtyř třímetrových kolejnic od pana Ing. Zemana ze Smolenic
• 1999 - prodloužení koleje položením oblouku
• 2000 – 2002 - prodloužení trati o 20 m, čímž vznikl železniční přejezd
• 2002 - vybudování železničního mostu zachráněného ze Smolenické drážky
• 2003 - položení první výhybky
• 2004 - zakoupení nepojízdné důlní lokomotivy BND-30 z dolu Dolina
• 2005 - prodloužení trati o úsek odbočky do mašinhausu a osazení druhé výhybky
• 2006 – 2007 - dokončení opravy lokomotivy, svépomocná generálka motoru a údržba karoserie
• 2007 - založení Sdružení na záchranu lesních železnic Slovenska za účelem získávání financí a dostat se do povědomí veřejnosti
• 2008 - získání 3 plošinových vagónů, objev nákladního vagónu a jeho renovace v listopadu
• 2008 - převezení lokomotivy a její posazení na kolejiště a zahájení zkušebního provozu
• 2010 - začátek výstavby nového depa
• 2013 - nové depo je dokončeno a délka kolejnic je 200 m
• plánované zprovoznění tratě v celkové délce 1,2 km

• 1880 – 1883 výstavba chemického závodu u obce Horné Orešany v údolí Majdanu hrabětem Josefem Pálffym. Surovinou v ní bylo dřevo z přilehlých lesů Malých Karpat. Na jeho svoz byla stavěna úzkokolejná železnice s rozchodem 760 mm s animální - koňskou trakcí. Byla stavěna tak, aby doprava naložených vagónů byla zajišťována samospádem a setrvačností do protisvahu a prázdné vagóny do místa těžby dopravovali koně. V prudkých svazích bylo třeba brzdit a protisvahy překonávaly vagóny setrvačností. Nedostatky setrvačnosti v dolinách se ujal odstranit dělník Tomáš Štibraný (zemřel 1932). [2] Tento systém měl celkem přes 40 km tratí a zanikl po druhé světové válce. Kromě malých dočasných tratí měla tyto hlavní úseky:
  • od závodu k Horní Parine, přes Starú Bohatú a Nové Domy k vrchu Klokoč (14 km), s odbočkou u hájovny Stará Bohatá na Prehyb, přes Dlhý vrch, Polomy a Mesačnú k hájovně Kolovrátok končící na rozhraní katastru obcí Doľany a Sološnica (8 km)
  • z Majdánu na Uhlište, Polámané, pod Veterlín a až pod Záruby (14 km), s odbočkami do doliny Kamenné mlieko, do Vydatej (5 km) a do doliny Zabité.
  • (údajně) dvě odbočky ze závodu na Rybnikárku a na pilu s délkou asi 6 km
• 1897 a 1898 vybudování a otevření železnice Trnava - Kúty umožnilo rozvoj výroby a dopravu výrobků ke spotřebitelům, což vyvolalo výstavbu úzkorozchodné železnice s rozchodem 600 mm, využívající k tažení vagónů lokomotivy.
• 1899 je postavena trať z továrny na nádraží v délce 10 km, s výhybnou Drušplac u Smolenic
• 1901 – 1903 je trať prodloužená až do obce Dobrá Voda v délce 22 km k nově vybudovanému závodu se stejnou výrobou. Trať měla tři výhybny: Švajčiarka u Naháče, Katarínka a Planinka.
• 1917 stavba pokračování tratě ze závodu v Majdánu přes Dolnú Parinu a Poraj v katastru Horních Orešian, která byla dokončena v roce 1920. Postavené byli i tratě z Dobré Vody do Široké, Lukačkového jarkuy a Mlyna.
• během německého řízení fabriky v době II. světové války byla trať prodloužena na Huty a Kolovrátok.
• 1960 – 1961 probíhá likvidace železnice. V té době byla délka tratě úzkokolejky spolu s kolejemi v závodě, skladech a výhybnách kolem 70 km.

Podle většiny zdrojů měl strojní park úzkorozchodné železnice 6 parních a 5 dieselových lokomotiv, 2 drezíny, 2 osobní a 140 nákladních vozů. [3]

• parní lokomotivy Goliath a Luďko byly čtyřnápravové
• parní lokomotivy Republika, Pavlína, Lucia a Mena byly třínápravové

Parní lokomotiva Republika stála do roku 1988 jako pomník dráhy v bývalém chemickém závodě na prostranství před závodním klubem. Pak se nacházela na Štiavničce u Podbrezové při Hronci jako exponát muzea ČHŽ, v roce 1999 byla odprodána soukromé osobě a nacházela se v roce 2005 na soukromém pozemku v Mariance [4] a v roce 2007 ji Klub ochrany technických památek navrhl na prohlášení za NKP. [5]

• Technické údaje parní lokomotivy Republika, jediné známé dochované lokomotivy z technického parku MLŽ
  • Výrobce: Bretfield a Daněk
  • Typ: RIIIc / 600 mm
  • Uspořádání: Cn2t (? CT6)
  • Rok výroby: 1919
  • Výrobní číslo: 166
  • Rozchod: 600 mm
  • Výkon: 40 kW
  • Služební hmotnost lokomotivy: 10 t
  • Popis: třínápravová úzkorozchodná lokomotiva tendrovka, venkovní rozvod Heusinger

• Strojní park LŽK
  • Danka důlní dieselová lokomotiva BND 30, vyrobená roku 1973 v Hliníku nad Hronom [6], získaná z Bane Dolina ve Velkém Krtíši
  • 3 nákladní vozy
  • 1 osobní vůz

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lesná železnica Katarínka na slovenské Wikipedii.

• Malokarpatské úzkorozchodné železnice na panstvách Pálfiovcov. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-970780-4-1.
• Železnice v okolí Smoleníc a Dobrej Vody. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-85413-96-0.

• Průmyslové a lesní úzkorozchodné tratě v okolí Smolenic

• Lesní železnice Katarínka - oficiální stránka
• Malokarpatská lesní železnička - pamětihodnosti obce Naháč
• Jaroslav Přibyl: Lesní a průmyslová železnice ve Smolenicích - rail.sk