Leopold Porges von Portheim

Leopold Porges von Portheim, uváděn jako Juda Leopold Porges von Portheim nebo Leopold Juda Porges von Portheim (3. dubna 1785, Praha11. ledna 1869 tamtéž [1][2])[3][4], byl rakouský a český továrník židovského původu z pražské židovské podnikatelské rodiny Porgesů (později s šlechtickým titulem von Portheim).

Juda Leopold Porges von Portheim
Juda Leopold Porges von Portheim

Narození3. dubna 1785
Praha
České království České království
Úmrtí11. ledna 1869 (ve věku 83 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeGabriel Porges Spira
DětiEduard Porges von Portheim
Wilhelm Porges von Portheim
PříbuzníMoses Porges z Portheimu (sourozenec)
Friedrich Porges von Portheim a Leopold Portheim (vnoučata)
Profesepodnikatel
CommonsJuda Leopold Porges von Portheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb udělený Judovi Leopoldu Porgesovi z Portheimu (1785-1869) a jeho potomkům v roce 1841.
Šlechtický diplom Judy Leopolda Porgese z Portheimu, 1841

Biografie

Byl synem drobného obchodníka, pražského rabína Gabriela Porgese.[4] Jeho bratrem byl podnikatel Moses Porges von Portheim, spolu s nímž byl v roce 1841 povýšen na šlechtice. Podnikání se věnoval i syn Eduard Porges von Portheim, který byl aktivní i v politice. Vnuk Max Porges von Portheim byl bibliografem a sběratelem.[3]

Leopold Narodil se v pražské židovské čtvrti. Nejprve byl aktivní v obchodu s lihovinami v Praze, zatímco bratr Moses byl podomním prodejcem plátna. Roku 1812 založili oba sourozenci kartounku (dílnu na potisk pláten), umístěnou v prostoru nynějšího Náměstí Curieových na břehu Vltavy na okraji Židovského města. Po šesti letech byla dílna rozšířena na malou továrnu. V roce 1830 se firma přestěhovala na nové pozemky na Smíchově, kde vyrostlo pět hlavních budov. Kartounka disponovala třemi parními kotli a parním strojem o výkonu 9 kW.

Po další dekádě expanze měla firma také pobočky v Hořicích, Brodu u Nové Paky a Luhu u Frýdlantu. Pracovalo v ní více než dva tisíce tkalců. Poté, co byl podnik vybaven novými technologiemi (tzv. perotiny), došlo v továrně v červenci 1844 ke stávce a ludditskému rozbíjení strojů a dělnické násilnosti musela potlačit armáda.

V roce 1840 (podle jiného zdroje roku 1845) založil Leopold i továrnu na porcelánové zboží v Chodově a působil jako její ředitel. Tamní výrobky se objevily i na světové výstavě v Paříži v roce 1855. V podniku zavedl jako první vytápění pomocí uhlí místo dřeva.[3][4]

Angažoval se i v komunální politice. Zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[2] Byl sem zvolen i v prvních volbách po obnovení ústavní vlády v roce 1861. Zároveň se stal členem městské rady.[5] Krátce před smrtí založil nadaci, která každoročně přidělovala čtyřem zchudlým pražským měšťanům podporu 400 zlatých.[2]

Zemřel v lednu 1869 v Praze.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. Moravská orlice. Leden 1869, roč. 7, čís. 10, s. 3. Dostupné online.
  3. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Porges von Portheim, Juda Leopold (1785-1869), Industrieller, s. 209. (německy)
  4. Kdyby tisíc kartounů [online]. e15.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné v archivu. (česky)
  5. Domácí zprávy. Národní listy. Duben 1861, roč. 1, čís. 100, s. 3. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.