Leopold Geitler

Leopold Geitler (18. října 1847 Praha[1] – 2. června 1885 Heiligenstadt[2], dnes část vídeňského okresu Döbling) byl český univerzitní profesor, jazykovědec.

Prof. Dr. Leopold Geitler
Narození18. října 1847
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. června 1885 (ve věku 37 let)
Heiligenstadt
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánífilolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Leopold Geitler se narodil v pražské rodině Johanna Christiana Geitlera jako nejstarší z pěti dětí.[3]

Vzdělání a akademická dráha

Po počátečních studiích na reálce přestoupil, vzhledem ke svým vyhraněným zájmům o filologii, na gymnázium. Po maturitě studoval nejprve na filozofické fakultě pražské univerzity; ve Vídni, kde pobýval v letech 1868-1870, dosáhl doktorátu filozofie. Po návratu ze studijní cesty do Litvy (1872) se v roce 1873 habilitoval prací O stavu a pokroku srovnávacího jazykozpytu[4] a byl jmenován soukromým docentem na pražské univerzitě.[5] Jeho přednášky si však zapsalo pouhých šest studentů.[6]

Roku 1874 byl Leopold Geitler jmenován profesorem slavistiky na universitě v Záhřebu,[p 1] kde věnoval pozornost balkánským jazykům, zejména staré bulharštině a thráčtině. Též studoval staré albánské písmo. Na záhřebské univerzitě byl téhož roku zvolen proděkanem[7] a v roce 1876 byl zvolen děkanem tamní filosofické fakulty.[8] Byl členem jihoslovanské akademie[9] a dopisujícím členem Královské české společnosti nauk.[10]

Studijní cesty
  • 1872 – Leopold Geitler uskutečnil studijní cestu do Litevska, k níž mu dopomohlo stipendium Svatoboru. Stipendium bylo přiděleno na základě závazku napsat o cestě studii, vydat mluvnici litevštiny a uskutečnit v Praze univerzitní přednášky v českém jazyce o litevštině. Pětiměsíční cesta vedla před území dnešního Polska, Litvy, Lotyšska a Ruska.[11] [p 2] [12]
  • 1875 – Během pobytu v Záhřebu podnikl studijní cestu do Srbska, Makedonie a na istrijské ostrovy. Též navštívil řecký poloostrov Athos.[6]
  • 1880 – Leopold Geitler zkoumal v Egyptě, v klášteře na hoře Sinaj, tam uložené rukopisy. Český tisk informoval o tom, že objevil starobulharské rukopisy z konce 10. století. Studiem hlaholského žaltáře, uloženého v klášteře, řešil mj. otázku, zda svatí Cyril a Metoděj psali svá díla cyrilicí nebo hlaholicí. [13] [14]

Rodinný život a smrt

O rodinném životě (svatba, děti) Leopolda Geitlera se nepodařilo najít zmínky. Existují pouze zprávy o jeho prázdninových pobytech ve vlasti.[15] Zemřel na mozkovou příhodu v rakouském Heiligenstadtu (tehdy obec u Vídně). Pochován byl v místě úmrtí.[16]

Dílo

Leopold Geitler překládal z litevštiny, překlady publikoval v časopise Lumír.[17] Filologické práce publikoval i časopisecky.[18] Knižně vyšlo:

  • Litauische Studien: Auswahl aus den ältesten Denkmälern, dialectische Beispiele, lexikalische und sprachwissenschaftliche Beiträge (vydal Theodor Mourek, Praha, 1875)
  • O slovanských kmenech na U (vydal Theodor Mourek, Praha, 1877)
  • Poetické tradice Thráků i Bulharů (vydal Theodor Mourek, Praha, 1878)
  • Starobulharská fonologie se stálým zřetelem k jazyku litevskému (vydal Theodor Mourek, Praha, 1873)
  • Euchologium, glagolski spomenik monastira na Sinaju (vydala Jihoslovanská akademie v Záhřebu 1883)

Zajímavost

V roce 1868 referoval český tisk obsáhle o tzv. herbstovských demonstracích. Soud proběhl v červenci téhož roku a mezi obžalovanými byl i student Leopold Geitler. Národní listy uvedly i jeho výpověď před soudem.[19] Leopold Geitler byl první instancí odsouzen na tři měsíce vězení.[20][p 3] Tento soud však nebyl na překážku jeho akademické kariéře v rámci monarchie.

Odkazy

Poznámky
  1. V německy psaném dobovém tisku je Záhřeb též nazýván tehdejším německým názvem Agram.
  2. Podle časopisu Květy byla tato cesta dokonce sedmiměsíční. Květy, 8/1882, s. 251
  3. Že se jednalo skutečně o budoucího prof. Geitlera svědčí vzpomínka zveřejněná v Národních listech 18.11.1902 (s.2)

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Doeblink
  3. Policejní přihláška Johanna Christiana Geitlera s rodinou
  4. Plzeňské noviny, 13.4.1873, s.2, Denní zprávy
  5. Fremden-Blatt, 22.7.1873, s.2
  6. Květy, 15.5.1878, s.255, Leopold Geitler
  7. Národní listy, 7.10.1874, s.2
  8. Wiener Zeitung (německy), 20.7.1876, s.2
  9. Světozor, 12.6.1885, s.415, nekrolog Leopolda Geitlera
  10. Výroční zpráva Královské české společnosti nauk 1886, s.IV.
  11. MALÝ, Ivan. Česko-lotyšské vztahy v letech 1900-1945. České Budějovice, 2008. Rigorozní práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. . Dostupné online. Archivováno 26. 12. 2015 na Wayback Machine
  12. Světozor, 27.11.74, s.572
  13. Národní listy, 30.10.1880, s.3
  14. Květy, 4/1883, s.501
  15. Epoche (německy), 29.7.1878, s.2
  16. Národní listy, 7.6.1885, s.2
  17. Např. Lumír 12/1873, s.506
  18. Časopis Muzea království českého, 1876, s.804
  19. Národní listy, 2.7.1868, s.2-3, Ze soudní síně.
  20. Národní listy, 7.7.1868, s.2

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.